Všichni hned křičí o rasismu

Ústečtí městští strážníci zažili letos 30. května chvíle děsu: šest jejich příslušníků napadla za bílého dne a zcela bez příčiny rozzuřená černoška. Muži zákona se od ní dlouho nechali mlátit, neboť měli strach, aby jim někdo případnou obranu nevyčítal jako rasismus. Když už to ale dál nešlo, zkusili útočnici její počínání co možná nejopatrněji rozmluvit. Alespoň takhle to popisují ve své výpovědi. A když své rozmlouvání skončili, seděla třicetiletá uprchlice z Nigérie Itohan Izevbuwa v policejním autě se svázanýma rukama, zlomenou paží a žebrem. Čekal na ni desetidenní pobyt v nemocnici a obvinění z útoku na veřejného činitele.

Škrábala a kousala

Policejní verze květnového incidentu je následující. Paní Izevbuwa při procházce ústeckou Masarykovou ulicí najednou neprávem, hlasitě a „velmi sprostě“ obvinila partu zedníků, že ji z lešení jednoho domu schválně pocákali barvou. Když řemeslníci na její sprostoty raději nereagovali, odběhla si zuřící žena stěžovat ke strážníkovi hlídajícímu sochu v nedalekém parčíku. „Strážník sice na jejím tmavém oblečení vůbec žádnou stopu barvy neviděl, přesto se u zedníků snažil dozvědět, co se stalo,“ líčí příběh zástupce šéfa městské policie Jan Novotný. „Když zjistil, že nic, chtěl to Nigerijce vysvětlit. Ta mu ale hned zase začala hrozně sprostě nadávat.“ Policista ovšem přes ženinu útočnost zachoval klid. „Kdyby se ji snažil nějak umravnit, riskoval by, že ho nařkne z rasismu,“ říká Novotný. "A na to my si…