Tak jako už mnohokrát předtím strávil svobodný a bezdětný Vojtěch Formánek (43) většinu sedmého listopadového dne v hospodě ve Valech, malé vísce nedaleko Mladé Boleslavi. Když chvíli po šesté usedal do svého trabantu, aby se dopravil domů do nedaleké Sudoměře, měl v sobě rovných deset piv. Alkohol v krvi ho ale znepokojoval zhruba stejně jako skutečnost, že pojede bez řidičského průkazu - ten si totiž nikdy v životě nedokázal udělat.Zhruba ve stejnou dobu vyrazil pěšky domů z práce v podkovaňském pivovaru i devětatřicetiletý Josef Markvart. Cesty obou mužů - mimochodem dobrých známých - se protnuly na dohled od vesnice Kluky, snad jen dvě stě metrů před Markvartovým domem. Formánek smetl chodce ve tmě a hustém dešti ze silnice. A to, co ve zbývajících čtyřech hodinách svého života prožil zraněný otec dvouměsíčního syna, připomíná ze všeho nejvíc hodně drsný filmový krvák.
Mám průser
Formánek později policistům řekl, že měl v jednu chvíli při jízdě pocit, jako by „do něčeho narazil“ a to „něco“ mu přeletělo přes auto. „Nevěděl jsem, jestli to byl člověk, nebo zvíře,“ vypověděl Formánek. Se zastavováním se ale nezdržoval, přesnější identifikace oběti ho v tu chvíli nezajímala. Vše se mu rozleželo až doma u televize po více než třech hodinách, které zatím zraněný Markvart proležel se zlomeným bércem v příkopě.O půl desáté zašel Formánek pro radu do nedalekých Březovic za svým kamarádem od půllitru Václavem Novákem (37): "Mám průser, asi jsem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
