Minulý pátek obvinila policie z podvodu pět osob, které se měly podílet na krachu Kreditní banky Plzeň. Najdeme mezi nimi i představitele společnosti Motoinvest Jana Dienstla a Daniela Knopa-Kostku. Symbolickou náhodou skončilo ve stejném týdnu vyšetřování případu Antonína Moravce, jehož bankovní dům s téměř shodným názvem - Kreditní a průmyslová banka - před dvěma lety „padl“ jako první. Čas mezi bankroty obou institucí vyplnily krachy dalších devíti bank. Škody celé černé série se odhadují na třicet až šedesát miliard korun. Přestože podezřelé okolnosti doprovázející pády zdejších bank jsou si podobné jako vejce vejci, jedinou trestně stíhanou osobou zatím zůstává průkopník Moravec. Pouhé obvinění pěti osob v plzeňském případě může jen těžko zabránit, aby se na veřejnosti i v médiích kvůli tomu objevila řada otázek: V čem je chyba? Proč si nikdo nedokáže poradit s lidmi „tunelujícími“ své vlastní banky? Může za to centrální banka, policie, špatné zákony nebo korupce? Podle odborníků každý trochu.
Půjčovali sami sobě
Finanční experti a policisté tvrdí, že všemi případy bankovních krachů se táhne jako červená nit „porušování limitu úvěrové angažovanosti“. Srozumitelně řečeno: vedení či majitelé zkrachovalých bank půjčovali více peněz, než si mohli dovolit. Vtip je ale v tom, že půjčovali příliš často sami sobě - svým firmám, příbuzným, známým či společníkům, a na tyto půjčky vyžadovali minimální záruky. Logickým následkem (v řadě případů zcela…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
