Stránky denního tisku zaplňují zprávy o vytváření parlamentních a vládních vyšetřovacích komisí, které mají za úkol prošetřit pád Kreditní banky Plzeň a pravděpodobně i další kriminální jevy spojené s českým finančnictvím a bankovnictvím. Politici už nemají na vybranou a nesmějí váhat - jde o obnovu narušené důvěry v bankovnictví. Budiž - pozdě, ale přece. Kromě zpoždění je tu ale ještě jedna potíž. O tom, co se bude nebo nebude dít v příštích dnech, týdnech a měsících v českém bankovnictví (především pak v jeho plně soukromém sektoru), mohou politici a další představitelé státu rozhodovat jenom do určité míry. Jejich moc, vliv a možnosti jsou totiž v tomto směru přece jen omezené.
Příležitost pro hazardní hráče
Před týdnem prohlásil v televizní debatě šéf bankovního dohledu Ota Kaftan, že „v systému dnes neexistuje banka, která by na základě auditu z roku 1995 neměla vytvořeny dostatečné rezervy a která by prokazovala závažné nedostatky v hospodaření“. Podobně se několikrát vyjádřil i guvernér České národní banky Josef Tošovský. Pozorný posluchač a televizní divák ovšem musel zaregistrovat také jiný výrok, který během stejné diskuse pronesl předseda Fondu národního majetku Roman Češka. Zaručil se totiž, že žádné bance s významnou státní účastí nehrozí nebezpečí, a že se tudíž jejich klienti nemusí ničeho obávat. V tomto okamžiku předseda fondu vyslal jasný signál, který je v konečném důsledku svým způsobem kontraproduktivní vůči tomu, co se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
