0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí14. 7. 199610 minut

Něco mezi přežitím a bojem

Německo se letos v jistém smyslu vrací o 19 let nazpět. Před hamburským soudem totiž stanula Suhajla Andrawesová, jediná přeživší teroristka z únosu německého boeingu „Landshut“ do somálského Mogadiša na podzim 1977. Avšak dnes nejde jen o opožděnou spravedlnost. Jde také o stále aktuální a zároveň obecný problém obětí a pachatelů. Abychom vše lépe pochopili, musíme se i my vrátit do sedmdesátých let.

1977: buď, anebo

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

„Buďto hajzl, nebo člověk. Buďto za každou cenu přežít, nebo bojovat až do smrti. Buďto problém, nebo řešení. Něco mezi tím neexistuje.“ To jsou řádky na rozloučenou jednoho z členů teroristické organizace Frakce rudé armády (RAF), Holgera Meinse. Napsal je těsně předtím, než v roce 1974 zemřel v samotce stammheimské věznice na následky podvýživy, způsobené protestní hladovkou.Hlavní zkouška německé poválečné demokracie teprve stála za dveřmi - tzv. horký podzim 1977. Společenské klima již ovšem bylo na pokus o největší rozklad německé společnosti zevnitř mentálně připravováno. Ve veřejném mínění sice ještě trochu přežívaly romanticky laděné sympatie k levicovým extremistům, rozhodně však již nešlo o asociace s legendárním gangsterským párem Bonnie a Clyde jako v šedesátých letech, kdy se zakladatelé RAF Andreas Baader a Gudrun Ensslinová poprvé pokusili zapálit obchodní dům. Otázka už skutečně zněla buď, anebo.Na tuto logiku slyšeli i hlavní aktéři „horkého podzimu“. Na jeho počátku byli zavražděni generální spolkový návladní…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc