Politici dluží vědcům odpověď

Před „nevratným zničením hodnot“, které zosobňuje Akademie věd, varuje sněm této elitní výzkumné instituce. I další věty prohlášení, které před týdnem vědci zaslali parlamentu, jsou stejně dramatické: hovoří se tu o neutěšené finanční situaci odborných pracovišť, o nedostatku mladých vědců a nesplněných slibech vlády, která slabou podporou vědy podkopává budoucí ekonomický růst. Slova jako vystřižená z nedávných prohlášení lékařských nebo železničních odborářů. Těm vznešený slovník sloužil ponejvíce k prosazení mzdových požadavků. Odpověď na otázku, zda je tomu stejně i v případě výkřiku sněmu Akademie věd, není tak jednoduchá. Politici by udělali velkou chybu, kdyby apel českých vědců bez dalšího smetli ze stolu.

Vstupenka do klubu bohatých

Nejbohatší země světa lze rozdělit na dvě přehledné skupiny. Blahobyt první z nich - patří sem např. Kuvajt, Saúdská Arábie, Norsko - garantuje prodej nerostných surovin. Druhou skupinu tvoří země jako Spojené státy, Japonsko nebo Švýcarsko, které prosperují díky podnikavosti vzdělaných občanů. Právě země druhé skupiny vydávají ve srovnání s jinými státy největší část svého bohatství na vědecký výzkum. Díky tomu se také udržují v první řadě průmyslových zemí: stále větší podíl světového obchodu tvoří export výrobků s vysokými technickými parametry.Česká republika je poměrně chudá země, a proto od ní lze těžko očekávat, že na výzkum po vzoru Švýcarska každoročně věnuje 600 dolarů za každého občana. Přesto se…