Generalissimus a král
Dvacátého listopadu 1975, přesně před dvaceti lety, zemřel šéf tehdejšího Španělského státu, generalissimus Francisco Franco Bahamonde (* 1892).
Dvacátého listopadu 1975, přesně před dvaceti lety, zemřel šéf tehdejšího Španělského státu, generalissimus Francisco Franco Bahamonde (* 1892). Jeho odkaz lze shrnout do dvou vět: „Zanechávám všechno svázáno, a to dobře svázáno!“ a na adresu budoucího krále Juana Carlose: „Výsosti, prosím vás pouze o to, abyste uchoval jednotu Španělska.“ Dodáme-li, že Frankovo umírání bylo nejen patriarchálně pompézní, ale především z lidského hlediska až zrůdně tragické, nabízí se nám téma k dalšímu románu o agoniích diktátorů. V jedné řadě můžeme jmenovat například Stalina, Hitlera, Brežněva, Ceaušeska, Somozu a mnoho dalších.Ve Frankově případě šlo o nelidský závod s časem, respektive o to, aby se Franco dožil 26. listopadu, kdy měl vypršet mandát tehdejšího předsedy kortesů (španělského parlamentu). Frankův klan, rodina a jeho zeť, lékař Cristóbal Villaverde, do poslední chvíle doufali, že by mohli zvrátit Frankovo rozhodnutí o nástupnictví Juana Carlose, a tak zabránit předpokládané demokratizaci. Ve svých bláhových iluzích ovšem podcenili politickou realitu, váhu legitimistické tradice a prostý biologický odpor lidského těla, trýzněného opakovanými chirurgickými zákroky. Frankova agonie byla krutá.
Vyjasnit si pojmy
To, co Franco odkázal Španělsku a světovým dějinám, patrně nelze shrnout pod jediný a ideově jednoznačný pojem. Už proto, že osud - možná více než vlastní volba - ho postavil přímo do ohniska ideologie dvacátého století. Na pomyslné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
