Evropská politika neexistuje,
V létě 1992 začala OSN hledat mezinárodně uznávaného politika, který by zmapoval stav dodržování lidských práv v bývalé Jugoslávii. Volba padla na bývalého polského premiéra - prvního nekomunistického - Tadeusze Mazowieckého.
V létě 1992 začala OSN hledat mezinárodně uznávaného politika, který by zmapoval stav dodržování lidských práv v bývalé Jugoslávii. Volba padla na bývalého polského premiéra - prvního nekomunistického - Tadeusze Mazowieckého. Málokdo očekával, že se tehdy pětašedesátiletý Mazowiecki bude chtít vláčet transportérem po frontových silnicích, postávat před zavřenými vraty srbských táborů, hodiny rozmlouvat s oběťmi zločinů a všechny takto získané informace zanášet do pravidelně vydávaných zpráv. Jejich obsah úředníky v OSN od počátku dráždil. „Nepotřebujeme vaše kázání!“ křičel na Mazowieckého Thorvald Stoltenberg, „sami víme, jak se brání lidská práva.“ „Nebuďte tak emotivní,“ přesvědčoval Mazowieckého, známého svým flegmatismem, lord Owen.Lidé v bosenských městečkách ho velmi rychle začali poznávat na ulici, chodili k němu a tiskli mu ruku. Spravedlnost pro ně totiž měla jeho tvář. Když letos v létě jednotky bosenských Srbů beztrestně obsadily bezpečné zóny Srebrenica a Žepa, Tadeusz Mazowiecki podal na protest proti pokrytectví mezinárodního společenství demisi.
Statut UNPROFOR neměl smysl
Proč jste vůbec přijal funkci zvláštního zmocněnce OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii? Co jste od toho očekával?
Po pravdě řečeno, v okamžiku, kdy mi byl tento návrh učiněn, jsem byl na dovolené. Přistoupil jsem na něj v domnění, že jde o jednorázovou misi na Balkáně, a ne o nějakou trvalou funkci. Proč jsem se na tu misi dal? Na území…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
