Ačkoliv se to může laikovi zdát postavené na hlavu, uznávané kapacity teoretické ekonomie se začínají zabývat i takovými věcmi, jako je optimální velikost země, respektive státu. Týdeník The Economist před třemi týdny stručně seznámil své čtenáře s prací dvou italských ekonomů Alberta Asalina (Harvardská univerzita) a Enrica Spolaroeho (Bruselská univerzita), kteří jsou jedni z průkopníků na tomto poli. Jejich studie se jmenuje O počtu a velikosti národů (On the Number and Size of Nations).
Desítky nových států
Proč si většina z nás vlastně myslí, že ke vzniku států a národů nemají ekonomové co říci? Toto téma bylo vždy považováno za výhradní doménu filozofů, historiků a politologů. Je to pochopitelné: role politických vůdců v dějinách zemí, vznik národnostních skupin, nacionalismus, otázky jazyka a náboženství, to vše jsou věci tak komplexní, že k nim ekonomická teorie se svým zdánlivě zjednodušeným abstraktním viděním světa nemá co říci. Až donedávna také ekonomové nevěnovali příliš pozornosti tomu, proč vlastně státy a národy vznikají, proč jsou některé větší a jiné menší a zda je z „ekonomického hlediska“ lepší, když existuje více malých zemí, nebo naopak jenom několik větších. Nyní se situace začíná měnit. Je to logické: po podobných analýzách ekonomů vzniká přirozená poptávka, neboť jen v posledních pěti letech vzniklo ve světě jedenadvacet nových států. Mají tyto tendence také svoji ekonomickou logiku?Pro jednotlivce spočívá hlavní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
