Medicína roku 2010
Počítačoví lékaři, roboti, chirurgie na dálku, bioinženýrství
Na zdravotnictví ve vyspělých zemích připadne průměrně 7–8 % (v USA dokonce 14 %) státního rozpočtu. Tedy hodně peněz. Přitom je dnes jasné, že prodloužení života a zdravotního stavu populace ve vyspělých zemích lze přičíst především radikálnímu zlepšení hygieny, způsobu bydlení, výživy a všeobecné prosperitě v poválečné době. Vliv vlastního zdravotnictví je poměrně malý. Světová zdravotnická organizace (WHO) jej odhaduje na maximálně 20 %. Náklady na zdravotnictví však stouply od II. světové války nejméně 3–5 krát. Omezení nákladů je tedy velmi aktuální téma a řeší ho všechny vlády vyspělého světa. Reformátoři zdravotnictví se snaží zejména o změnu organizace a managementu a doufají, že tak vytvoří systém, který rozšíří péči na celé obyvatelstvo, přitom bude efektivní, racionální a nebude příliš vyčerpávat státní pokladnu.
Jiné cesty
Renomovaný britský ekonomický týdeník The Economist zorganizoval v roce 1993 šetření o budoucnosti medicíny, jehož některé výsledky naznačují, že by mohly existovat i jiné cesty. Hlavní poznatky výzkumu byly publikovány ve zvláštní příloze časopisu v březnu 1994 pod názvem „Peering into 2010“ (Nahlédnutí do roku 2010). V šetření šlo o to, kam se medicína ubírá jako obor, autoři však na mnoha místech vyjadřují přesvědčení, že technicky dokonalejší a sofistikovanější medicína zajistí lepší léčení i prevenci, tím také lepší…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
