Balkánská krčma
Jak vypadají Srbsko, Chorvatsko a Bosna po třech letech války
Balkánská krčma je pojem, který svého času vynašel chorvatský spisovatel Miroslav Krleža, když se probíral apokalyptickými vizemi první světové války. V posledních třech letech balkánská krčma opět ožila, ale teprve nyní v ní začínají zasedat ti praví štamgasti. Po údobí nadšeného boření komunismu, vnitřního tápání a vzájemných sporů nyní pro většinu někdejšího jugoslávského prostoru nastává období normalizace.
Normalizace po dvaceti letech
Použití termínu nechvalně známého z novodobé československé historie není vůbec náhodné. Scénář nápadně podobný posrpnovému kursu Husákova vedení strany totiž v Srbsku, Chorvatsku i Bosně a Hercegovině dovedl k výsadnímu postavení tři politické strany, a je otázkou, do jaké míry se na tomto stavu příštích dvacet let může něco změnit. Vůdčím elementem bylo jednoznačně Srbsko, kde se Slobodanu Miloševičovi postupně od poloviny osmdesátých let (tedy ještě za existence Jugoslávie) podařilo dostat pod svou kontrolu sdělovací prostředky, státní správu, policii, diplomacii, tajné služby i armádu a současně přebudovat vlastní politickou stranu na důsledně vůdcovském principu, kde se vnitrostranické diskuse prostě nepřipouštějí.S určitým odstupem na vývoj v Srbsku navázalo Tudjmanovo Chorvatsko a ještě později Bosna - s některými místními specifiky. Fakt, že uvedený postup připomíná československou normalizaci, je zcela prostý. Jde o…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
