Nové Mlýny melou z posledního
Příroda na jižní Moravě nejde ničím spoutat
Největší vodní stavbu v České republice tvoří kaskáda tří přehrad na Dyji u Nových Mlýnů. Primát ukázkového díla architektury osmdesátých let ale dnes ohrožují milovníci přírody, kteří vodní dílo označili za „ekologickou katastrofu prvního stupně“.
Milovníci oslavují
Novým Mlýnům padly před dvanácti lety za oběť stovky hektarů lužního lesa. Voda zaplavila šestnáct čtverečních kilometrů, zároveň se v blízkosti nádrže ztratily prameny a krajina vyschla. Okolní lány sice měly být zavodňovány právě z přehrady, ale zemědělci nemají peníze na provoz čerpadel. Zavlažuje se tak sotva čtvrtina z plánované výměry 60 tisíc hektarů. Na ostatních polích dnes časté vichřice zvedají sloupy prachu. Ani betonové břehy přehrad se neosvědčily: drolí se pod pravidelným příbojem. Správce Nových Mlýnů, státní podnik Povodí Moravy připouští, že situace je rok od roku horší, odmítá ale za kalamitu odpovědnost: do terénních úprav okolí vodního díla investuje šest miliónů korun ročně.Pomoc slíbilo ministerstvo životního prostředí. Nechalo vypracovat devět studií, jak obnovit ekologickou rovnováhu. Jejich cílem bylo především nové zalesnění. „Úplné vypuštění nádrží by byl pro krajinu další šok, příroda nemá ráda revoluce,“ vysvětluje základní strategii jeden z autorů, docent brněnské univerzity Jiří Löw. "Optimální je proto spustit hladinu, aby se vynořilo tak 200 hektarů země, poloostrovů a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
