Vyhnání podle práva
Poznámky ke knize Felixe Ermarcory Sudetoněmecké otázky
Když před časem zauvažovaly české vládní strany, zda neopustí hradbu mlčení ve věci odsunu sudetských Němců, ukázalo se, že jim pro dialog schází erudice v používání argumentů, s nimiž hraje druhá strana. Sudetoněmecká rétorika totiž čerpá z výsledků čtyřicetiletého historického a právního bádání. A právě v tomto kontextu je užitečné věnovat pozornost knize profesora vídeňské univerzity Felixe Ermacory „Sudetoněmecké otázky“, která loni vyšla v nakladatelství Langen Müller.Felix Ermacora, světově uznávaná autorita v oblasti lidských a menšinových práv, pracuje jako expert pro OSN a Radu Evropy. Práce „Sudetoněmecké otázky“ nese podtitul „právní dobrozdání“ a byla napsána před dvěma lety na objednávku bavorské vlády v souvislosti s tehdy připravovanou československo-německou smlouvou. Úkolem bylo posoudit právní a mezinárodně právní aspekty sudetoněmecké problematiky po německém sjednocení. Kniha je patrně nejucelenějším současným pokusem o vyjasnění právního pozadí vysídlení německého obyvatelstva z Československa.
Územní nároky jsou revanšismem
Sudetoněmeckou problematiku tvoří podle Ermacory otázka práva na sebeurčení a na vlast, posouzení přesunu obyvatelstva v letech 1945–46 a s ním spojených majetkových ztrát, jakož i postavení „ve vlasti zbylých Němců“. Do tohoto souboru však nepatří otázka územní. Ta byla podle Ermacory vyřešena tzv. pražskou smlouvou mezi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
