Splatit dluh za osmašedesátý
Uprchlíci se do Československa nehrnou
Na mapě Evropy se zanesenými údaji o počtech uprchlíků z bývalé Jugoslávie působí Československo jako značně nehostinné území. I v příslušném televizním zpravodajství se častěji objevují záběry z Německa, Rakouska či Maďarska než ze zemí „slovanských bratrů“ včetně ČSFR. Přitom podle červnového usnesení (staré) federální vlády náš stát poskytuje tzv. dočasné útočiště: na příchozí z bývalé Jugoslávie se pohlíží jako na žadatele o status uprchlíka, mají zajištěnu odpovídající péči, ale nemusí absolvovat běžné azylové řízení. Je tedy malý zájem o Československo způsoben ignorancí našich úřadů, pasivitou nevládních organizací nebo jen nepřitažlivostí naší vlasti? Jak na tom vlastně jsou uprchlíci v Československu po dvou letech demokracie a v podmínkách rozpadu státu? Tyto otázky pomohou zodpovědět ředitel federálního sekretariátu pro otázky uprchlíků Petr Novák a ředitel sekce pro otázky uprchlíků FMV Pavel Hlaváč.
Neatraktivní Československo
„Nízké počty jugoslávských uprchlíků u nás nejsou výsledkem restriktivní politiky Československa,“ říká Petr Novák. „Situace je taková, že tito lidé vyhledávají buď bezprostřední okolí ohrožených míst, Chorvati především Slovinsko a Maďarsko, nebo rovnou západní Evropu.“ Ředitel Hlaváč dodává: "Jednak směřují přes naše území do těch států, kde mají mezi statisíci utečenců své příbuzné, jednak chtějí být spíš v Německu, Rakousku či…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
