Moskevská zima
Kolaps ve Svazu suverénních států
Na mezinárodním letišti Šeremeťjevo svítí třetina žárovek. Čekáme na kufry a tradičně vyplňujeme prohlášení o tom, že jsme do neexistujícího státu SSSR nedovezli žádné zbraně, drogy, starožitnosti ani živé ptáky a semena rostlin; na stěně září barevný fotopanel stolu plného lahůdek a nad ním nápis WELCOME TO MOSCOW. Bylo to poprvé a naposledy, kdy jsem v letošní prosincové Moskvě viděla plný stůl jídla.
Jediná směnárna v desetimiliónovém městě
Do města vzdáleného asi 30 kilometrů mě veze kamarád. Už v Praze jsem byla varována před taxikáři či ochotnými soukromníky. Kamarád v autě vypráví, že naposledy včera tu přepadli dva Chilany, všechno jim ukradli, svlékli je do prádla a vysadili na kraji silnice. Měli prý štěstí, že vyvázli životem. Taxikář byl kumpánem jedné z loupeživých band, jak hlásila televize.„Kde vlastně jsem?“ ptám se a odpověď zní, že v SSG (Sojuz suverennych gosudarstv - Svaz suverénních států). Rádio hlásí, že banky začaly kupovat jeden dolar za 90 rublů a prodávat za 99 rublů. Laskavé české ministerstvo kultury mne vybavilo pouze dolary (ve Společenském domě čs.velvyslanectví platíme za jednu noc v dvoulůžkovém pokoji 90 USD), a tak se snažím najít banku. V desetimiliónové Moskvě je jedna směnárna pro veřejnost: Kalininova ulice číslo 32. Měla jsem smůlu, šla jsem tam odpoledne. Úřadovali, ale nesměňovali, neboť jim došly ruble.
Skončil zájem o politiku
Moji…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
