Překročení hranic
(dopis z Francie)
Jean-Maria Le Pen, předák francouzské extrémní pravice, byl nedávno odsouzen k pokutě 150.000 franků, protože prohlásil, že plynové komory v koncentrácích jsou jen „historickým detailem“. Nic mu nepomohlo, když se s pomocí slovníků hájil tím, že slovo „detail“ neznamená nic jiného než „část celku“ a že tedy svým výrokem myslel jen to, že plynové komory jsou součástí historie jako všechny ostatní události. Peníze dostaly jako odškodnění židovské spolky a sdružení pro lidská práva, které ho žalovaly.Když před rokem neznámí pachatelé zhanobili židovský hřbitov v Carpentras, veřejnost reagovala bezprostředně mohutnou protestní manifestací, které se vedle prezidenta a předsedy vlády bok po boku zúčastnily i prakticky všechny politické strany od komunistů po konzervativce. Týž J.M.Le Pen žaloval při této příležitosti pro urážku na cti noviny, které jeho hnutí dávaly do spojitosti s událostí.Otázka hranic toho, co je ve veřejném mínění přípustné a co ne, je velmi ošidná a přitom důležitá. V demokracii nejde přirozeně o hranice vnucené, ale o určitá tabu, o skrupule, které se vytvářejí samy sebou jako výraz převažujícího koncensu ohledně zachování demokracie a představy člověka jako bytosti úctyhodné. Je to blízké otázce vkusu spojené s úctou a sebeúctou: kdo se chce sám respektovat, nesmí jít pod svou úroveň, nesmí si zadat s věcmi hnusnými. Musí se umět stydět.Svoboda funguje v tom smyslu, že vše je sice formálně možné,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
