Konec francouzské Evropy?
Nová tvář kontinentu ohrožuje zájmy Francie
Ministři zahraničních věcí dvanácti zemí ES se nedohodli na uspíšení dohody o přidružení Maďarska, Polska a Československa. Byla to Francie, která neústupností v otázce otevření trhu dvanáctky většímu množství masa ze střední Evropy zablokovala asociační rozhovory, konstatuje suše novinová zpráva z minulého týdne. Někteří naši komentátoři považují fakt, že zrovna Francie zmařila vůli jedenácti ostatních zemí k ústupku, za náhodu, vedenou čistě ekonomickými zájmy této země. Za nesmlouvavým postojem Paříže v jedné dílčí otázce se ovšem neskrývají jen ekonomické, ale i politické partikulární zájmy.
Osa Paříž - Bonn
Francie byla od počátku západoevropského integračního procesu v jeho středu. U zrodu dnešní dvanáctky stáli krátce po 2.světové válce dva Francouzi: Jean Monnet a Robert Schuman. V 60.letech generál de Gaulle dvakrát vetoval vstup Velké Británie do Společenství, aby pak jeho nástupce G.Pompidou na počátku 70.let stejné zemi blahosklonně otevřel dveře. Francie, přesvědčena o svém postavení první regionální velmoci a konkurenta Spojených států na evropském kontinentu, byla pevně rozhodnuta hrát tuto roli i na půdě Společenství. Odtud snaha o maximální izolaci ostrovní Velké Británie a vydávání „francouzsko-německého páru“ za „osu“ Společenství: ta měla ve francouzském diplomatickém slovníku znamenat jakési direktorium ES. Německý partner se však v politické rovině…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
