Nevěřte nikomu, kdo není váš

Nedůvěra ve spravedlivý průběh voleb a v jejich výsledky na scéně západních demokracií dřímala vždy, ale s nástupem Donalda Trumpa ve Spojených státech nabrala zásadní obrátky. Americké volby jsou podstatně chaotičtější záležitost než hlasování, na jaká jsme zvyklí ve spořádané a relativně přehledné Evropě. Jednotlivé státy mají různá pravidla, američtí občané nevlastní obdobu českých občanských průkazů, v zemi je dlouhodobě zakořeněná tradice aktivně fyzicky podporovat volební účast vlastních voličů (třeba svozem k volebním místnostem) a komplikovat účast stoupenců politické konkurence (třeba rozšiřováním fám o tom, jaká nereálná kritéria musí ve volebních místnostech splnit, aby mohli vůbec hlasovat). V zemi se také pohybuje několik milionů nelegálních přistěhovalců a mnoho imigrantů, kteří v Americe pobývají zcela legálně, jejich přistěhovalecký status jim však neumožňuje hlasovat.

Představa o tom, že „ti druzí“ se snaží výsledek voleb zfalšovat, dobře zapadá do vypjaté až paranoidní atmosféry dnešní polarizované společnosti. Demokratické soupeření se proměnilo v souboj různých „kmenů“, jejichž údajným jediným cílem je uchvátit moc za každou cenu. Donald Trump začal s touto představou pracovat hned na počátku své politické kariéry, ještě během republikánských primárek v roce 2016 – tehdy tvrdil, že se mu stranický establishment snaží za každou cenu bránit v zisku kandidatury. Koncept ukradených voleb s ním pak plynule přešel do Bílého domu a vystupňoval se po nástupu pandemie, když začaly průzkumy naznačovat, že Trump svůj post nemusí obhájit. Výsledky prohraných voleb v listopadu 2020 nikdy neuznal, přestože soudy zamítly všechny jeho žaloby proti výsledkům v jednotlivých státech a žádný podvod se nikdy nepodařilo prokázat. Vrcholem přesvědčení o „ukradených“ volbách byl pak útok Trumpem podněcovaného davu proti budově amerického Kongresu 6. ledna 2021 s cílem zabránit oficiálnímu schválení volebních výsledků.

Donald Trump po svém návratu do úřadu v lednu letošního roku všechny odsouzené účastníky povstání ze 6. ledna osvobodil. Přitakání tvrzení o zfalšovaných volbách se mezitím proměnilo ve zvláštní rituál, kterým Trumpovo okolí potvrzuje svou loajalitu k prezidentovi. Nejznámější osobou, která veřejně změnila názor a opakuje toto nikdy nedoložené tvrzení, je současný viceprezident J. D. Vance.

Je to možná lákavý model, ale scénář není úplně jednoduché napodobit. Téměř přesně v Trumpových stopách kráčel například brazilský nacionální populista Jair Bolsonaro, který také již dlouho před volbami  v roce 2022 varoval před jejich zfalšováním. Když poté skutečně prohrál, pokusil se dav jeho stoupenců podobně jako ve Spojených státech o útok na vládní budovy a de facto státní převrat. Dvousetmilionová Brazílie má ale mnohem vyspělejší volební systém než USA, výsledky elektronického hlasování jsou v rozlehlé tropické zemi obvykle známy v řádu několika hodin a systém se těší obecné důvěře. Brazilská prokuratura po potlačení pokusu o násilné zvrácení výsledků vyšetřovala i samotného prezidenta a jeho okolí, a právě v těchto dnech se v Brazílii rozjíždí soudní přelíčení, v němž bývalý prezident čelí obvinění z pokusu poškodit demokratický proces a zvrátit výsledek voleb. Reálně může skončit za mřížemi až na čtyřicet let.