Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Obětem obtěžování jde jen o prospěch aneb Jak se pořádá konference o #MeToo

Na sympoziu konaném na univerzitní půdě převažovaly nepřesnosti, nepravdy a klišé

Jaroslav Kubera
Jaroslav Kubera • Autor: ČTK

Na jednu otázku vskutku nebyli účastníci pátečního sympozia Právní aspekty kampaně #MeToo připraveni. Což je trochu překvapivé vzhledem k tomu, že mířila k podstatě tématu a debata se konala v Karolinu, na půdě univerzity. Ta otázka zněla, zda si přečetli příspěvky, které pod hashtagem MeToo na sociálních sítích sdílely desítky českých žen – a který z nich jim nejvíc utkvěl v paměti. Případně zda znají příspěvky odjinud, protože poslední odhad mluví o 85 milionech lidí z 85 zemí, kteří se svěřili se zážitky ohledně sexuálního obtěžování.

Jinými slovy – zda vědí, o kom a o čem je řeč, když mluvíme o #MeToo. „Málo jsem jich četl, nejsem bohudík na sociálních sítích a až tak intenzivně to nesleduji,“ krčil rameny místopředseda Senátu Jaroslav Kubera. A Ladislav Hejtmánek, soudce Městského soudu v Praze, byl ještě bezelstnější: „V tomto směru nemám zkušenost.“

Reklama
Reklama
Reklama

Bez kádrování

Během dopoledne, kdy se u řečnického pultíku vystřídali kromě Kubery a Hejtmánka také místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, soudce Ústavního soudu David Uhlíř, exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová nebo sexuologové Radim Uzel a Laura Janáčková, tak nezazněl jediný reálný příběh, který se v kampani objevil.

Jen advokát Tomáš Sokol zmínil americké herečky Umu Thurman, Alyssu Milanu a Salmu Hayek a upozornil na fakt, že musely snášet obtěžování producenta Harveyho Weinsteina jednoduše protože, že byly vázány smlouvami s milionovými pokutami za jejich nedodržení. Konflikt s producentem, který by protest proti jeho chování přinesl, si tak jednoduše nemohly dovolit.

Za_Karlovku_bez_sexismu._Lide_protestuji_pred_univerzitou_proti_diskusi_o_kampani_MeToo
Autor: HN

Nebylo to jediné překvapení. Lyžařka Kateřina Neumanová a herečka Ivana Jirešová nemluvily o právních aspektech tématu ani o vlastních zkušenostech, protože shodně řekly, že žádné nemají - takže nebylo jasné, co na konferenci dělají. Rovněž nebylo jasné, co na konferenci o českém právu dělá někdejší aktivista xenofobního Bloku proti islámu Petr Hampl, který v minulosti podporoval návrhy odporující tuzemské ústavě. Organizátorům se sám přihlásil a oni ho nechali promluvit, protože prý „nechtěli kádrovat“.

Jiní řečníci se pak hlásili přímo k tomu, že sexuální obtěžování aktivně provozují. Třeba sexuolog Uzel se chlubil „desítkami poplácaných zadečků“ nasbíranými během dlouhé kariéry a senátor Kubera litoval, že nemůže být ve vedlejším sále plném mladých dívek – a sliboval, že bude v „sexuálním harašení“ nadále pokračovat.

Sexuoložka Janáčková pak mluvila o páření tučňáků a ani bývalá ministryně spravedlnosti Kovářová vystoupení nevěnovala právu, nýbrž pozoruhodné vizi budoucnosti, v níž nebude možné se na ženu bez trestu ani usmát. „Nejhorším proviněním bude koketování,“ pronesla dramaticky, aniž vysvětlila, jak k tomu závěru dospěla a kdo přesně to požaduje.

Jde o pomstu

Ale  i méně bizarní příspěvky obsahovaly spoustu dávno vyvrácených klišé, nepřesností a nepravd. Není to až tak překvapivé, když se konference zhusta účastnili i ti, kteří hnutí proti sexuálnímu obtěžování kritizovali nebo zesměšňovali - jak připomněla demonstrace před začátkem sympózia. Konference tak netrvala ještě ani půlhodiny, když přišla od místopředsedy NS Fialy na řadu tvrzení, že „není nic špatného na tom podržet ženě dveře nebo jí pomoci do kabátu“. „Domníval jsem se, že tyto extrémní příklady se objevily jako něco, co by mohlo být takto vnímáno,“ vysvětloval to následně.

Jenže na tom nikdo nevidí nic špatného – a nijak to nesouvisí s tématem, protože stále celoplanetárně čekáme na první ženu, která obviní muže z obtěžování na základě toho, že jí podržel dveře. Ale podle českého sympozia to už asi nebude dlouho trvat. „Dnes je galantnost rizikovější než bungee jumping,“ prohlásil moderátor Karel Havlíček, právník, který organizuje sérii právnických sympózií Pražské právnické jaro, v rámci něhož se konference odehrála.

Roman Symon
Roman Symon • Autor: HN - Jan Symon

Podle Pavla Matese z Vysoké školy finanční a správní se většina z případů „odehrála v prostředí, o němž každý ví, že to není dívčí penzionát“ -  jinými slovy tam, kde bylo možné podobné chování očekávat. Jenže ženy zažily obtěžování či násilí ve veřejné dopravě, na ulici, v klubech a barech, ve škole, v práci, případně doma. Podle Ladislava Hejtmánka z Městského soudu zase „u většiny těchto osob byla pomsta hlavním důvodem“. Až na to, že drtivá většina příspěvků nikoho konkrétního neoznačila (v Česku to platí doslova) -  takže těžko mohly být takto motivovány. I podle Uzla většina lidí zapojených do hnutí „sleduje osobní prospěch a finanční zájmy“ -  což je další nesmyslné tvrzení bez opory v realitě.

Jediný advokát a šéf Unie obhájců ČR Tomáš Sokol zmínil výzkumy o četnosti zkušeností s obtěžováním, ale i tak pouze americké, přičemž svůj – jinak v tématu fundovaný - příspěvek zakončil slovy, že „problém se sexuálním obtěžováním a násilím fakticky existuje“. „Ale nevím, do jaké míry u nás,“ dodal. Ano, o konkrétní české podobě tohoto problému – natož o statistikách, výzkumech a studiích – nemluvil nikdo.

Několik řečníků se obecně dotklo právních problémů s tématem souvisejících, jak zněl název setkání – presumpce neviny, úpravy antidiskriminačního zákona, kde důkazní břemeno neleží na žalující straně, ale naopak na žalované (což je nicméně v českých zákonech zakotvený princip),  případně trestního zákoníku, který řeší sexuální násilí.

A  stejně tak se pouze několika podařilo "aspoň" vyhmátnout podstatu problému. Soudce ÚS David Uhlíř připomněl, že lidé, kteří se do hnutí zapojili, „uplatňují právo na svobodu projevu, když se šíří o svých zkušenostech" - a upozornil, že hnutí je důsledkem situace, kdy „byla opakovaně ponižována lidská důstojnost“.

#MeToo coby reakci na „ponižování“ nakonec definoval i místopředseda Fiala. Použil výstižnou paralelu s šikanou na vojně, kde také nemuselo nutně jít o brutální násilí, aby bylo takové chování zraňující. „Psychické ponižování, třeba když se vojákům pálily dopisy z domova, byly snad ještě horší než fyzické,“ řekl. Jenže to je na odbornou konferenci, která se konala na univerzitní půdě pod záštitou rektora UK Tomáše Zimy, dost málo.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte