Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Nová děkanka FSV čelí kritice, že publikovala v predátorských časopisech

Alice Němcová Tejkalová přiznává, že mohla být obezřetnější

Alice Němcová Tejkalová
Autor: Filip Láb

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy bude mít od příštího roku novou děkanku. Akademický senát zvolil do čela fakulty dosavadní ředitelku Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Alici Němcovou Tejkalovou. Její zvolení však vyvolalo vlnu kritických reakcí na sociálních sítích i mezi některými akademiky. Němcová Tejkalová totiž před dvěma lety publikovala dva vědecké články v tzv. predátorských časopisech. Tedy publikacích, které se navenek tváří jako seriózní odborné časopisy, ale pouze parazitují na systému financování vědy.

Malý úvod pro ty, kteří se nevyznají detailně ve světě vědy a výzkumu: vědecká pracoviště (nejen) v Česku jsou hodnocená podle toho, jak se jim daří publikovat články svých pracovníků v odborných časopisech, které jsou součástí mezinárodních databází jako Web of Science nebo SCOPUS. Za články publikované v těchto odborných titulech vědecká pracoviště dostávají body a za body pak peníze od státu.

Původní myšlenka tohoto systému byla dobrá – jednoduše změřit, jak které pracoviště pracuje a kolik si zaslouží peněz. Postupem času se ovšem na scéně objevili lidé, kteří v systému našli mezeru. Vznikly časopisy, které se na pohled tváří výběrově, ale přitom publikují jakýkoli článek – vědec jim za to pouze dá menší finanční částku. A pokud je za vykázanou publikaci svým pracovištěm ohodnocen, tato transakce se mu vyplatí. A právě pro tyto publikace se vžilo označení predátorské časopisy.

Být obezřetnější

Nekorunovaným mistrem ve vysávání tohoto systému se stal dnes už bývalý badatel FSV UK Wadim Strielkowski. Ten během působení na IKSŽ v predátorských časopisech publikoval velké množství textů a často šlo o vědecky zcela bezcenné práce. Strielkowski navíc přesvědčoval kolegy, aby články v jím využívaných časopisech rovněž publikovali. A jedním z těch, kteří mu naletěli, byla i Tejkalová-Němcová. Šéfka IKSŽ v roce 2015 publikovala dva články v titulech, které jsou na tzv. Beallově seznamu predátorských časopisů; šlo o Mediterranean Journal of Social Sciences a Journal of Language and Literature.

Tejkalová Němcová se brání, že v roce 2015 o existenci výše popsaných praktik v Česku neměl nikdo tušení. „Měla jsem dvě publikace v časopisech na Beallově seznamu v době, kdy jsme u nás na pracovišti nikdo nevěděli, že existuje. Je to nepříjemná zkušenost, se kterou jsem se musela vypořádat. Díky tomu jsem se dozvěděla spoustu informací o tom, jak se do takové situace můžete dostat i naprosto nezaviněně. Snažili jsme se pomoci kolegům, aby se jim to také nestalo, byli jsme první, kdo tu měl publikační pravidla. Publikační etika je tak pro mě super důležité téma,“ říká na svou obranu.

Uznává ale, že mohla být při posílání textu do těchto časopisů obezřetnější. Pak by totiž zjistila, že se nejedná o seriózní publikace. „Poučení bylo mimo jiné i to, že je potřeba si ten časopis prohlédnout celý. Nejen pouze jeden článek nebo jedno téma, které člověka zajímá. Já jsem tehdy neviděla celé číslo ani u jednoho z časopisů, ve kterých jsem publikovala, spolehla jsem se na doporučení,“ říká Tejkalová-Němcová. Nicméně celou kauzu považuje za vyřešenou záležitost.

Opět jsem věřil, že tentokrát (přece!) fakulta zaujme jasný postoj a zvolí někoho, kdo s neetickou publikační praxí neměl žádné problémy.

Tweetni to

Letos na podzim při volbě děkana ale dva roky starý případ znovu ožil. Dvacet členů akademického senátu stálo před rozhodnutím: může se stát děkanem fakulty někdo, kdo odborně takto významně škobrtnul? „Tato otázka byla půdě akademického senátu dlouze diskutována. Pro senátory šlo při jejich rozhodování o negativní faktor, který však vyvažovaly bohaté manažerské zkušenosti a diplomatické schopnosti, které doktorka Němcová Tejkalová opakovaně a dlouhodobě prokázala při práci na fakultě i na rektorátu,“ říká předseda senátu David Emler z Institutu mezinárodních studií na FSV. „Vím však o tom, že pro některé členy akademické obce se jedná o fakt, který ji vylučuje z okruhu vhodných kandidátů na děkana,“ dodává. Šéfka IKSŽ pak byla zvolena ve druhém kole voleb většinou 12 hlasů.

Vůbec nejhlasitější kritickou reakcí na její zvolení byla rezignace šéfa Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla na členství ve vědecké radě FSV. Ve veřejném dopise, který publikoval mimo jiné na Facebooku, profesor zdůvodňuje rezignaci právě tím, že se fakulta nevypořádala s publikačními praktikami, mezi které patřily i dva články Tejkalové Němcové.

„Opět jsem věřil, že tentokrát (přece!) fakulta zaujme jasný postoj a zvolí někoho, kdo s neetickou publikační praxí neměl žádné problémy. Tedy někoho, kdo v predátorských časopisech či nakladatelstvích sám nepublikoval a kdo není s celou aférou nikterak spojován. Domníval jsem se, že sebezáchovné mechanismy, a tak široce pociťovaná potřeba očistit poškozenou pověst fakulty nemohou vést k jinému řešení než k volbě právě osobnosti s vysokou mírou akademické odbornosti i osobní integrity,“ píše Kratochvíl. „Jistě tedy chápete, že nemohu v nové situaci postupovat jinak,“ vysvětluje rezignaci. Z podobných důvodů dříve opustil post ve vědecké radě také ekonom Lubomír Mlčoch.

Reklama
Reklama
Reklama

Spíše manažer

Kratochvíl nesouhlasí s tvrzením, že se fakulta jako celek s kauzou predátorského publikování dostatečně vypořádala. Většinu kritiky se sice snesla na šéfku IKSŽ, ale v predátorských vydavatelstvích ale dříve publikovali i členové jiných součástí fakulty, zejména Institutu ekonomických studií, upozorňuje Kratochvíl. Studenti a pracovníci IES opakovaně publikovali monografie ve vydavatelství Lambert Academic Publishing, které je ve světě všeobecně známé tím, že otiskne cokoli. Za tyto publikační výstupy pak dostal institut podle systému hodnocení vědy peníze. „Je opravdu šokující, že publikace v tomto predátorském nakladatelství IES dodnes uvádí na svých internetových stránkách. Je pro mě nepochopitelné, že se jimi opravdu chlubí,“ komentuje to Kratochvíl.

Zvolení nové děkanky sice řadu akademiků i studentů pobuřuje, ale faktem je, že elitní badatelé se do řídících pozic na FSV příliš nehrnou. Jediným protivníkem ve volbách byl Petr Soukup z Institutu sociologických studií. První kolo volby dopadlo nerozhodně 10:10, ve druhém zvítězila Němcová Tejkalová, která má spíše pověst schopné manažerky než elitní vědkyně.

„Před volbou děkana byla velká poptávka po docentech a profesorech, kteří by měli zájem tuto vrcholnou funkci vykonávat.  Ani po prvním kole volby, které skončilo patem, se však nikdo habilitovaný nepřihlásil. Osobně si to vysvětluji tím, že jde o špičkové vědce středního věku, kteří jsou vytíženi mezinárodními projekty a výzkumnými granty na mnoho let dopředu. Manažerské a administrativní povinnosti, které se k funkci děkana váží, by jim vlastně minimálně dočasně vystavily stop stav na vědeckou kariéru,“ říká předseda senátu Emler. A dodává, že jedním z hlavních úkolů nového děkana bude dohlédnout na stavbu nové fakultní budovy v Jinonicích. Projekt za stovky milionů je výzvou vhodnou právě spíše pro manažera.

Kritizovaný systém hodnocení vědy, který existenci predátorských časopisů podporoval, byl mezitím letos v únoru zrušen. Vláda místo něj schválila návrh nového systému hodnocení. Do budoucna nemá výzkumným pracovištím přidělovat body (a peníze) podle množství publikací, ale bude zkoumat kvalitu jen malého množství těch nejlepších publikací každého ústavu. Tyto výstupy budou posuzovat externí hodnotitelé a renomovaní zahraniční odborníci. Vědci, kteří dosud publikovali v nevýznamných či přímo pochybných časopisech, tak pro tuto strategii ztratí motivaci. Podobný systém založený na kvalitě, nikoli kvantitě funguje v Británii. Na přehnaný optimismus je ale ještě brzy - nový systém hodnocení ještě není zcela dopracovaný a jen náběh bude trvat roky.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte