Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Marné hledání léku na Alzheimera je nejhorší výsledek v dějinách medicíny

S harvardským neurologem Robertem Moirem o nové představě, co může způsobovat Alzheimerovu nemoc

senior cenrum Blansko
Autor: Milan Jaroš

Už od objevu Alzheimerovy choroby počátkem 20. století nacházejí lékaři v mozku pacientů povlaky rzivé barvy nazývané plaky. Právě ony mají být příčinou nemoci. V posledních letech se však objevila radikálně nová představa: Alzheimerovu nemoc ve skutečnosti způsobují bakterie, viry nebo jiní vetřelci - přičemž plaky tvořené nahromaděným proteinem zvaným beta-amyloid nejsou jen nechtěným důsledkem nákazy. Ve skutečnosti pomáhají mozek před infekcí bránit.

Cestu nové teorii pomáhal prošlapat neurolog Robert Moir z lékařské fakulty Harvardovy univerzity a nemocnice Massachusetts General Hospital. Všiml si, že beta-amyloid se podobá proteinům primitivního imunitního systému, který je první linií obrany těla proti mikroskopickým útočníkům. Zahájil pak výzkum, který vrhá na beta-amyloid zcela nový pohled a může pomoci převrátit naruby i naše představy o tom, co skutečně způsobuje Alzheimerovu nemoc. Text zachycující zkoumání léku a nové objevy najdete v aktuálním Respektu pod titulkem Bludiště jménem Alzheimer.

Vyvolává tedy Alzheimerovu nemoc infekce?

Zatím to nevíme jistě, i když tomu nasvědčuje rostoucí množství dat z různých pracovišť. Tato myšlenka byla skoro 30 let opomíjena, což je podle mne hanba. Před příchodem moderní éry výzkumu Alzheimerovy choroby, tedy v podstatě předtím, než byl objeven protein beta-amyloid, to přitom byla rozšířená představa. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století řada vědců věřila, že nemoc může mít infekční původ. Pohybujeme se tedy tak trochu v kruzích.

Reklama
Reklama

Neurolog Robert Moir
Autor: Archiv

Jak se z nich vymanit?

Potřebujeme víc peněz na výzkum. Kdyby se tato provokativní myšlenka potvrdila, může to mít mnoho důsledků. Především bychom se pak mohli zaměřit na hledání nových léků - jiných než jsou ty, které se vyvíjejí teď. Ale ještě zajímavější je, že bychom mohli vytvořit různé vakcíny, které by dlouhodobě chránily před infekcemi, jež nemoc vyvolávají.

Které infekce to mohou být?

Na to se právě snažíme přijít. Nejspíš nejde o jednoho určitého původce, proto se také skutečnou příčinu nemoci tak dlouho nedařilo odhalit. Pravděpodobnější je, že každá infekce ovlivňující mozek vyprovokuje imunitní odpověď organismu, jež může nakonec vyústit v Alzheimerovu nemoc. Případně může tuto chorobu nastartovat nějaká kombinace infekcí; ne nutně v mozku, ale třeba ve střevech, odkud mikroorganismy mohou mozek ovlivňovat „na dálku“.  Kdyby se tedy infekční teorie potvrdila, nebyla by to jednoduchá situace: museli bychom nejspíš vyvinout ne jeden, ale řadu preparátů, které by před nákazou chránily. Ale i tak by to nejspíš bylo mnohem jednodušší, než kdyby se ukázaly být správné některé jiné teorie. Nejprve ovšem musíme přijít na to, které infekce jsou nejpodezřelejší.

Jak postupujete?

Zkoumáme stovky mozků zemřelých a hledáme v nich mikroorganismy. Dříve jsme se domnívali, že mozek je velmi sterilní místo, jenže není. Jsou v něm viry, houby, bakterie, prvoci, jako je toxoplasma, kterou je nakaženo kolem dvaceti procent lidí. Nebo viry, třeba viry Herpes 1, Herpes 6 a Herpes 7, které spolupracují, ale také navzájem soupeří. Znovu ale připomínám, nemáme zatím přímý důkaz, že právě tohle je příčinou Alzheimerovy choroby.

Jsou přesto herpes viry hlavním podezřelým?

Ano. Jejich souvislost s Alzheimerovou nemocí popisuje více než sto odborných článků a máme silné důkazy, že pokud nejsou příčinou, pak chorobu přinejmenším zhoršují.

Co je to za viry?

Herpes 1 je opakující se infekce, která doutná v organismu a občas propuká. Jestliže je virus aktivován někde v těle, obvykle onemocníte jen nachlazením. Je-li aktivován v mozku, neznamená to nutně, že dostanete encefalitidu, stává se to jen vzácně, zpravidla lidem s narušeným imunitním systémem. Přítomnost aktivního viru v mozku ale vždy znamená, že se v něm začne formovat beta-amyloid. Je velmi pravděpodobné, že tenhle protein je hlavním prostředkem obrany nejen proti virům, ale i bakteriím a dalším infekcím.

67C_jpg
Mozek pacienta s Alzheimerovou chorobou pod mikroskopem • Autor: aft25

Právě to jste pomohl zjistit. Jak?

Nejprve jsme v roce 2010 publikovali výzkum, který ukazoval, že beta-amyloid má antimikrobiální účinky. Byly to poměrně jednoduché experimenty: smícháte jej ve zkumavce s mikroorganismy a přímo vidíte, jak je zabíjí. Důležité ale je, zda to tak funguje i v živém organismu. Abychom to prokázali, vytvořili jsme například geneticky upraveného červa Caenorhabditis elegans, háďátko obecné, který ve svých buňkách produkoval lidský beta-amyloid. Pak jsme ho nakazili různými mikroorganismy, například salmonelou. Červ je průsvitný, takže přímo můžete pozorovat, jak beta-amyloid infekci likviduje: uvnitř červa vznikají takové chuchvalce amyloidových vlákének, která útočící bakterie uvězní a zneškodní. Za normálních okolností červi takové nákaze podlehnou za dva dny. Ti, které chránil amyloid, žili dvakrát tak dlouho. To je velmi dramatické zlepšení.

Beta-amyloid tedy zabíjí vetřelce. Z čeho ale soudíme, že také způsobuje Alzheimerovu nemoc?

Obrovské množství genetických a biochemických dat svědčící o tom, že s touto nemocí úzce souvisí. Je součástí imunitní odpovědi na nákazu, kvůli níž vznikne v mozku zánět. A právě zánět napáchá škodu. Podobně je tomu třeba u artritidy, kde zánět poškozuje klouby. Řada nemocí vzniká kvůli přehnané nemoci imunitního systému na nějakou infekci. V případě Alzheimerovy choroby to může být tak, že mozek celé roky bojuje s nákazou a „vedlejší škody“, ke kterým kvůli tomu dochází, způsobí jeho degeneraci.

V médiích se psalo, že odborné časopisy váš výzkum, který odhalil význam amyloidu pro imunitní obranu, dlouho odmítaly publikovat. Proč?

Odmítly jej šestkrát, aniž jej vůbec předložily recenzentům. Je to radikálně nová myšlenka, kterou není lehké prosadit. Na druhou stranu si myslím, že její čas už nadešel a že ji bere vážně stále více lidí. Když naše výsledky konečně vyšly v odborném tisku, očekávali jsme vlnu nesouhlasu. Překvapilo nás, že kolegové většinou říkali: Ano, to dává smysl. Je to tím, že se jiné představy o původu nemoci ocitají ve stále větším konfliktu s tím, co se dozvídáme jak o chorobě samé, tak o beta-amyloidu.

Například?

Asi šest roků víme, že tento protein je 400 milionů let starý a že se za celou tu dobu moc nezměnil. Dokonce ani žraloci, kteří existují podobně dlouho, nezůstali bez výrazných změn. Zároveň je beta-amyloid všude, najdeme ho u šedesáti procent  obratlovců - ptáků, plazů, ryb a dalších. Představa, že je jen náhodným produktem chemických reakcí, proto neobstojí. Kdyby neměl důležitou funkci, evoluce by se jej zbavila. Problém je, že farmaceutické společnosti tomu stále věří, myslí si, že beta-amyloid je jen zrůda páchající škodu. Je to jednoduchá, a proto svůdná představa.

Proto vývoj léků vázne?

Nejen kvůli tomu. Alzheimerova nemoc není u farmaceutických firem teď moc v kurzu také proto, že léta vyvíjené léky neúčinkují. Proběhlo více než 400 klinických testů a nemáme ani jednu skutečně účinnou látku. Je to jeden z nejhorších, a podle mne dokonce vůbec nejhorší výsledek v dějinách medicíny. Řada firem proto vývoj léků vzdává.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 742
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte