Prvním Trumpem byl už sedmý americký prezident
Andrew Jackson dnes bývá označován za prvního populistu
Jak známo – historie se někdy opakuje. V americké politice v posledních letech rezonuje řada motivů, které se možná zdají nové, ale mají svůj předobraz v letech minulých. Jednou takovou ozvěnou je příběh a politika sedmého amerického prezidenta Andrewa Jacksona, který dnes bývá označován za prvního amerického, někdy dokonce západního populistu.
Bez dětí a s ukradenými volbami
Andrew Jackson má mnoho společného s oběma hlavními kandidáty letošních prezidentských voleb. Podobně jako Kamala Harris měl dlouhou a úspěšnou právnickou kariéru, přičemž byl také jeden čas výrazným žalobcem. A podobně jako Harris ani Jackson neměl biologické děti, byť není známo, že by to proti němu někdo použil v politickém boji. To už se spíše propírala Jacksonova údajná bigamie – léta kolovaly zvěsti, že jeho životní láska Rachel ještě nebyla úplně rozvedená, když si ji v roce 1794 bral za manželku. Právě potomek severoirských přistěhovalců a hrdina bojů proti Britům pak stál u zrodu Demokratické strany, za kterou nyní Harris kandiduje.
Podobností s Donaldem Trumpem je nicméně ještě více. Stejně jako aktuální republikánský kandidát v roce 2020, také Jackson zpochybnil výsledky voleb, v nichž se v roce 1824 poprvé ucházel o prezidentský úřad. A také on se v kampani prezentoval coby síla nezávislá na washingtonském finančním a politickém establishmentu – jako bojovník za zájmy obyčejných lidí, dělníků a drobných farmářů.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
