Americký sen 2024
Spojené státy jsou jedinou zemí, jejímž základem je myšlenka. O tu se jejich obyvatelé nikdy nepřestali svářet – a jinak tomu není ani letos.
Amerika není země definovaná jazykem, etnikem nebo fyzickou realitou. Není to špína, či naopak luxus, rez překvapivě zchátralých industriálních konstrukcí ani lesklý povrch nejmodernějších technologických vymožeností. Na rozdíl od jiných zemí není skutečná Amerika fyzickou realitou, existuje především v lidských hlavách. Není natolik důležité, co spatříte poté, když vystoupíte třeba z letadla v New Yorku a propadnete do bludiště newyorského metra. Důležité je, jak to vidíte. Amerika je především myšlenka, sen. Fenomén, jehož existenci považuje za samozřejmou každý běžný obyvatel téhle země, aniž se přitom se svými spoluobčany nutně shodne, co přesně takové snění znamená.
Pokud vám první odstavec připadá zbytečně vzletný, připomeňme si, že pro Američany je jejich americký sen zcela reálným pojmem, o který se bojuje i ve volbách. „Pravda je taková, že americký sen je mrtev,“ oznámil třeba Donald Trump v roce 2015, na počátku svého vstupu na politické kolbiště. „Pokud ale zvítězím, vrátím ho zpět větší a lepší a silnější než kdykoli dříve,“ dodal – a skutečně k tomu o rok později dostal příležitost.
Podle Lawrence R. Samuela, autora knihy The American Dream, je americký sen „určující mytologií nejmocnější civilizace lidských dějin“. Něco, co „je pevně vpleteno do přediva každodenního amerického života“. A to do té míry, že „žádná jiná idea nebo mýtus – a dokonce ani náboženství – nemají takový vliv na náš (americký) individuální i kolektivní život. Americký sen je jednou z mála vzácných věcí, které v této zemi dokážeme sdílet.“
Letošní americké prezidentské volby, stejně jako ty v roce 2020 a v roce 2016, je kvůli bizarní osobnosti Donalda Trumpa snadno možné vnímat coby zvláštní odchylku: střet Ameriky, jak si ji ve svém vlastním snění představujeme, s něčím spíše neamerickým, zpátečnickým, destruktivním, co ve skutečnosti Ameriku ohrožuje. „Co se to proboha s tou zemí děje?“ ptávají se celkem často lidé, kteří o Spojené státy a jejich kulturu kdysi měli zájem a jež Amerika nějakým způsobem přitahovala, ale dnes jí přestali rozumět a spíše je popuzuje, nebo dokonce odpuzuje.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
