Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Téma

Dubčekova demokracie

Komunističtí stoupenci reforem se po zvolení Alexandera Dubčeka přestali ostýchat vyjadřovat své představy o změnách mocenského uspořádání. V polovině února vyšel v Rudém právu rozsáhlý text od vedoucího výzkumného pracovníka Ústavu státu a práva, straníka Zdeňka Mlynáře s názvem „Naše politická soustava a dělba moci“. Mlynář připouštěl, že moc ve státě je koncentrována v rukou příliš úzké skupiny funkcionářů a „lid“ je vyloučen z účasti na rozhodování. Systém podle něj nejde napravit výměnou několika osob ve vedení KSČ, ale pouze „kvalitativní změnou“, jejíž součástí bude zavedení shromažďovacích, spolčovacích svobod, svobody projevu a dalších základních práv.

Mlynář se zmínil dokonce o zavedení pluralitního systému dvou politických stran, mezi nimiž by mohli lidé svobodně volit (komunistické a jedné další). To ale viděl vhodné až do budoucna, zatím měla zůstat jen jedna strana. Lidé by však měli mít možnost volně volit své komunistické zástupce do parlamentu, nikoli jako dosud pečlivě vybrané a nadiktované figurky. Výkon moci by měl přejít z ústředního výboru KSČ právě na parlament a vládu, jejichž složení by v omezené míře odráželo názory lidí a mohly by se stát místem volné soutěže názorů, tedy názorů v rámci komunistické strany. Podobně volněji by se mohly obsazovat samosprávné orgány v obcích nebo v podnicích. Uvnitř nadále monopolní KSČ by mohly koexistovat různé názorové frakce, které by mezi sebou vedly diskusi a soupeřily. Tohle soupeření by vedlo k obsazení pozic na úrovni okresů, krajů a ústředního výboru. Šlo by tedy o jakousi omezenou formu demokracie.

Reklama
Reklama

Mlynářův text vyvolal další diskusi, v níž se už objevovalo volání po konci mocenského monopolu KSČ, do té doby něco neslýchaného. Během pouhých dvou měsíců v úvodu roku 1968 se tak rozběhla živá veřejná politická diskuse, v níž se poměrně zřetelně začaly formovat proudy uvnitř komunistické strany podle toho, jaký postoj zastávaly k politickým změnám.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2163
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte