V pátek 4. října 1991, chvilku před pátou odpolední, se sálem Federálního shromáždění nesl „bouřlivý potlesk“. Takhle popisují oficiální záznamy jednání, na jehož konci spatřil světlo světa československý lustrační zákon. Aplaus možná byl bouřlivý, ale tleskala jen lehce nadpoloviční většina tehdejšího parlamentu. Ostatní buď hlasovali proti, anebo hlasování ignorovali. Nový zákon se pokoušel účtovat s nedávnou minulostí a říkal, že komunističtí funkcionáři „od okresu výš“, agenti či vědomí spolupracovníci tajné policie StB a členové Lidových milicí bez rozdílu nesmějí zastávat vedoucí funkce v úřadech, armádě, státních médiích a státních podnicích. Nešlo o politické funkce, nýbrž o pozice ve státní správě. Historické zasedání – na tom se tehdejší poslanci shodovali všichni – trvalo celé tři dny a v jeho průběhu se ukázalo, proč zákon budil takové emoce. Podle jedněch parlament konečně dokončil to, co začala sametová revoluce (byť s dvouletým a politováníhodným zpožděním), a československá demokracie se mohla bezpečně vracet do Evropy a svobodného světa. Podle druhých šlo o právnický paskvil, který nás naopak z civilizovaného světa nadobro vyloučí, protože ukázal, že Čechoslováci nepochopili princip svobody a lidských práv.
Lustrační zákon platí dodnes, Česko i Slovensko v civilizovaném světě bezpečně jsou, obavy se tedy nepotvrdily. Jak ale tehdejší jednání o přelomovém zákoně probíhalo?
Tohle nám neprojde
V táboře těch, kteří nějakou formu lustrací považovali…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
