Stanoví letos prezident mantinely rozpočtovému čarování politiků?

Zákon o rozpočtové odpovědnosti by měl teoreticky vymezovat mantinely, podle nichž budou politici sestavovat státní rozpočet. Bohužel má ale jiný efekt. Předchozí vláda Petra Fialy se rozhodla, že udělá vše pro to, aby její rozpočty aspoň navenek vypadaly zodpovědně a tak, že neporušují fiskální pravidla.

Přístup to byl neúnosný, jak se v závěru mandátu ukázalo, když kabinet předložil rozpočet se schodkem 286 miliard korun, který sice na první pohled pravidla dodržoval, ale na druhý v něm byly viditelné díry (jako třeba rozpor mezi schváleným objemem investic na dopravní infrastrukturu a skutečně přiděleným balíkem peněz, jenž byl o desítky miliard nižší). 

Bývalému ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi ovšem nikdo z vlády ani nikdo mimo ni stopku nevystavil. Pokusit se o to mohl prezident. Jeho tehdejší poradce, ekonom David Marek to říkal jasně: hlava státu by měla vrátit zákon sněmovně, protože neodpovídá realitě, konkrétně Národní rozpočtová rada (NRR) tehdy spočítala nesrovnalosti (podhodnocené výdaje a nadhodnocené příjmy) na částku 43 miliard. „Nikdy jsme nebyli v takové situaci, že bychom měli nevyjasněnou tak velkou část státního rozpočtu, z tohoto pohledu jsme v nové realitě,“ řekl Marek. 

O rok později namísto Stanjury v úřadu sedí Alena Schillerová (ANO) a nepočíná si o moc lépe. Na rozdíl od svého předchůdce nicméně zvolila jinou strategii: popírání reality. Stanjura se snažil realitu zamaskovat, aby nemusel přiznat, že se mu rozpočet utrhl z řetězu. Schillerová navzdory všemu tvrdí, že předložený rozpočet se schodkem 310 miliard je sice o desítky miliard vyšší, než stanovuje zákon, ale nejde o porušení pravidel o rozpočtové odpovědnosti z procesních důvodů, protože není sestavován v řádném termínu, nýbrž v podmínkách rozpočtového provizoria.