Rozhovor
Slovy o přípravě na válku s Čínou ji američtí jestřábové sami přivolávají
S expertkou na problematiku nukleárních zbraní Ninou Tannenwald o zkušenosti studené války, strategii Pekingu a světě tří jaderných mocností
Kvůli konfliktu na Ukrajině se jaderné zbraně v posledním roce staly téměř běžným konverzačním tématem. V desetiletích po konci studené války přitom z veřejné diskuze i povědomí lidí většinově vymizely. Mluvíme a přemýšlíme o jaderných zbraních dnes jinak než v době soupeření Ameriky a Sovětského svazu?
Máte pravdu, nemluvili jsme o jaderných zbraních už pěkně dlouho. Byly v pozadí celé studené války, po jejím konci jsme je ale odsunuli hodně dozadu. Přišla euforie a pocit, že teď žijeme ve světě mírových operací, ve světě, kde funguje Rada bezpečnosti OSN atd. Prožili jsme si fázi jaderného zapomínání. Generace, která si studenou válku pamatovala, odchází, a mladí lidé se zajímají o něco jiného. Pokud jste někde v Africe, Jižní Americe ale často i v Evropě, tak jaderné zbraně vnímáte jako velmocenské téma. Je to hra, kterou hrají velmoci, a my nemáme jak k tomu přispět, i když by případný jaderný konflikt dopadl i na nás. Veřejnost dnes mnohem méně rozumí tomu, jaké následky by mělo použití jaderných zbraní, jak by vypadala radiace, ekologické škody. Nemáme dnes ani žádná globální hnutí protestující proti jaderným zbraním, v roce 1982 New Yorkem prošel průvod milionu lidí proti jaderným zbraním. To se změnilo, dnes by se takový průvod uskutečnil kvůli klimatické změně nebo proti násilí na Afroameričanech.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
