Slovy o přípravě na válku s Čínou ji američtí jestřábové sami přivolávají

Kvůli konfliktu na Ukrajině se jaderné zbraně v posledním roce staly téměř běžným konverzačním tématem. V desetiletích po konci studené války přitom z veřejné diskuze i povědomí lidí většinově vymizely. Mluvíme a přemýšlíme o jaderných zbraních dnes jinak než v době soupeření Ameriky a Sovětského svazu?

Máte pravdu, nemluvili jsme o jaderných zbraních už pěkně dlouho. Byly v pozadí celé studené války, po jejím konci jsme je ale odsunuli hodně dozadu. Přišla euforie a pocit, že teď žijeme ve světě mírových operací, ve světě, kde funguje Rada bezpečnosti OSN atd. Prožili jsme si fázi jaderného zapomínání. Generace, která si studenou válku pamatovala, odchází, a mladí lidé se zajímají o něco jiného. Pokud jste někde v Africe, Jižní Americe ale často i v Evropě, tak jaderné zbraně vnímáte jako velmocenské téma. Je to hra, kterou hrají velmoci, a my nemáme jak k tomu přispět, i když by případný jaderný konflikt dopadl i na nás. Veřejnost dnes mnohem méně rozumí tomu, jaké následky by mělo použití jaderných zbraní, jak by vypadala radiace, ekologické škody. Nemáme dnes ani žádná globální hnutí protestující proti jaderným zbraním, v roce 1982 New Yorkem prošel průvod milionu lidí proti jaderným zbraním. To se změnilo, dnes by se takový průvod uskutečnil kvůli klimatické změně nebo proti násilí na Afroameričanech.

Působíte na Brownově univerzitě, doporučujete svým studentům, aby se zabývali jaderným zbraněmi? Má tenhle obor budoucnost?

Jistě, je to téma planetární důležitosti. Jako by každý člověk na světě měl něco vědět o klimatické změně, tak by měl vědět i něco o jaderných zbraních. Jsou to dvě největší témata, která bude lidstvo v budoucnosti řešit.