Tomáš Klvaňa

[image id="120841420"]
V nové politické garnituře chybí Caroline Kennedyová, dcera zavražděného prezidenta, o níž se předpokládalo, že v Senátu nahradí Hillary Clintonovou.

Blonďatý „Mozart“, nizozemský poslanec Geert Wilders, přilétl na londýnské letiště Heathrow, ale musel se zase otočit a vrátit do Haagu.

Není to nijak originální myšlenka, ale při pohledu na smutnou hospodářskou statistiku člověka povzbudí: Teprve v krizi se ukáže, kdo opravdu jsme, z čeho jsem odliti a ukuti a ukováni, nebo sešiti, spíchnuti a uplácáni...

[image id="120841420"]
Finanční a hospodářská krize je v určitém smyslu také krizí kapitalismu. V jejím jádru jsou úvěrové trhy zmrazené fatálními spekulacemi investičních bankéřů a pofidérními hypotékami; tato krize však souvisí také s rétorikou, respektive s rétorickou přitažlivostí angloamerického hospodářského modelu. Jak?

[image id="120841420"]
Ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých vsadil Izrael, stát vzniklý i jako odkaz holokaustu, na sílu.

Globální bazar o „Vedlejších ztrátách“ v Gaze vzbudil pozornost a mnoho zajímavých reakcí. Byla by škoda se aspoň o některé nepodělit.

[image id="120841420"]
Útok na Gazu není zločin, ale něco horšího: chyba.

[image id="120841420"]
Kritiku globalizace a kapitalismu z pera Naomi Klein považoval Globální bazar vždy trochu za – jak to říct a neurazit – urážku inteligence.

Počet válek klesá, zato stoupá počet médií.

…aneb Globální bazar jedním dechem

Pro teroristy je mediální pozornost skoro jako kyslík. Kdyby se dnes všechna média domluvila a rozhodla se, že zpravodajsky ani jinak nebudou obsluhovat teroristické útoky, počet útoků by výrazně klesl.

...mojí desetileté dcerce zasvítily oči. „Oni existují?“ Až donedávna, co se ve zprávách zmnožily reportáže o přepadech lodí a žádostí o výkupné, měla piráty zařazené mezi vílami, vlkodlaky a Vinnetouem.

Když jsem objížděl Českou republiku a vysvětloval vládní rozhodnutí pro protiraketový radar, velká většina lidí v sálech nepřišla diskutovat, ale vykřičet se, urážet a protestovat.

Nikdy jsem nesouhlasil s politickými omluvami za kolektivní zločiny minulosti. Tato otázka se vynořuje a potápí podle politických přílivů a odlivů, jako tomu bylo například ve věci irského hladomoru a otroctví v Americe.

Bushovi poradci jsou na Obamu pořádně nazlobeni, že jeho lidé pouštějí detaily z konverzace obou prezidentů do médií. Jeden z Bushových poradců říká, že Obama asi ještě neví, jak to chodí.

Mezi poradci a personálem Johna McCaina zuří souboj o interpretaci, proč se prohrálo a kdo za to může.

Automatické dveře hotelu Biltmore Arizona vedou přes bar na zatravněné náměstíčko nazvané Squaw Peak Lawn. Je úterý, slunečný den, který se (jak se na jihozápad Spojených států sluší) postupně změní v teplou noc plnou hvězd.

Automatické dveře hotelu Biltmore Arizona vedou přes bar na zatravněné náměstíčko nazvané Squaw Peak Lawn. Je úterý, slunečný den, který se (jak se na jihozápad Spojených států sluší) postupně změní v teplou noc plnou hvězd.

Předběžná statistická čísla ukazují, že Obama vyhrál s obrovským náskokem mezi mladými. Ve věkové kategorii 18-29 let byl jeho náskok nad Johnem McCainem 66 procent ku 32 procentům.

Hodně bylo a ještě bude napsáno o dějinnosti Obamova zvolení prezidentem Spojených států.

Desítky novinářů se mísí se staffery McCainovy kampaně v úzkých, chladivých chodbách, jež jsou v hlavní recepci obložených tmavým dřevem s jihozápadními indiánskými motivy.

Globální bazar vzpomíná na kandidáta McCaina v roce 2000. O republikánskou nominaci ho připravil v Jižní Karolíně špinavostmi a kampaní zaměřenou na religiozní pravici George Bush.

Nadržují americká média demokratům? Přejí si zvolení Baracka Obamy? Na první otázku zní odpověď: ne, na druhou: ano.

V sobotu se John McCain nečekaně objevil v komediálním televizním pořadu Saturday Night Live. Jeho herecký výkon byl skvělý. Chvilku jsem unaveně mžoural na obrazovku a přemýšlel, jestli to není precizně „kostýmovaný“ herec.

Spojené státy jsou před historickou chvílí – pokud nedojde k šokujícímu zvratu, zvolí v úterý prezidentem Baracka Obamu, prvního černocha v dějinách, muže, jehož jméno zní podezřele neamericky nejednomu páru uší.

Mířím za velkou louži do volebního štábu amerického prezidentského kandidáta Johna McCaina v arizonském Phoenixu, kde budu sledovat jeden z největších karnevalových průvodů, co globální bazar nabízí.

Amerika sleduje kauzu odvolaných žalobců. Jedná prezident podle dobrých mravů, nebo ne? V jádru jde však o mocenský zápas před volbami 2008 a na pozadí Iráku.

Vinen z křivé výpovědi a maření spravedlnosti je bývalý poradce Bílého domu I. Lewis „Scooter“ Libby. Teoreticky může jí do vězení na dvacet let, prakticky spíš jen na pár, pokud se úspěšně neodvolá či ho neomilostní prezident. Ten hned uvedl, že výrok poroty respektuje a ponechá odvolacímu procesu prostor. Neutnul tím však tlak značné části republikánů na okamžitý prezidentský pardon v kauze, kterou pravice považuje za zpolitizovanou.

Plamegate není Watergate a žádný reportér figurující v kriminální kauze I. Lewise „Scootera“ Libbyho, exporadce amerického viceprezidenta, nehraje v jedné lize s autory Všech prezidentových mužů.

Přinášíme vám věcnou polemiku dvou expertů na zahraniční politiku – Tomáše Klvani z České euroatlantické rady a Jana Eichlera z Ústavu mezinárodních vztahů.