Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Globální bazar Tomáše Klvani

Made in history

Hodně bylo a ještě bude napsáno o dějinnosti Obamova zvolení prezidentem Spojených států.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Globální bazar Tomáše Klvani - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Fotografie: Globální bazar Tomáše Klvani - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Hodně bylo a ještě bude napsáno o dějinnosti Obamova zvolení prezidentem Spojených států. Co ještě před necelou generací bylo nemyslitelné, se včera v noci v Americe stalo: syn keňského otce a matky z Kansasu, muž černé pleti, se 20. ledna 2009 stane prezidentem Spojených států. Není to konec rasismu ve světě ani ve Spojených státech, ale je to obrovský skok dopředu, opravdová symbolická událost a v politice, jak známo, jsou symboly realita.

Důležité je i jak Obama vyhrál. Na svou stranu získal i republikánské státy jako Florida a Virgínie, stejně jako stále ještě konzervativní Ohio. To dává naději, že po Bushových letech, a v jisté smyslu i po druhém volebním období Billa Clintona, kdy rozdělení Ameriky mezi liberály a konzervativce nabralo obrátky občanské války vedené kvazi-politickými prostředky, bude nový prezident schopen Američany sjednotit.

Obama je mimořádně talentovaný muž s kouzlem osobnosti, schopností inspirovat a rétorickým darem, který v nedávné paměti lze srovnat snad jen se schopnostmi Martina Luthera Kinga.Oba noční projevy dávají jistý důvod k optimismu. Řeč Johna McCaina, v níž chválil Obamu, slíbil mu pomoc a požádal své příznivce shromážděné zde ve Phoenixu v hotelu Biltmore Arizona, byla velkorysým gestem státníka. McCain šel dál než se čekalo. Nejenže přiznal porážku a pogratuloval Obamovi, ale ke svým poněkud konsternovaným a negativně naladěným příznivcům hovořil o lidských právech.

Obamovo zvolení pak označil za dosavadní vyvrcholení boje za rovnost Afroameričanů. Globální bazar si bohužel nemohl nevšimnout, že McCainovo publikum složené z konzervativní, dobře situované arizonské smetánky, bez výjimky bělošské, senátorovo gesto příliš neocenilo. Doufejme, že to bude menšinový výraz zapšklosti a ne znamení pro časy budoucí.

Obama v Chicagu hovořil o nutnosti jednoty bez oklik. Podle očekávání se obrátil na ty, kteří ho nevolili a řekl, že bude i jejich prezidentem. Všechny Američany pak požádal o podporu, že ji bude potřebovat… Od Franklina Delana Roosevelta žádný prezident nenastupoval do úřadu v těžší situaci než Barack Obama. Čekají ho dvě války, hluboká finanční krize, hospodářská recese a rozpočtový deficit, jenž může dosáhnout bilionu dolarů. Islámistický extremismus jistě nepřestane být hrozbou jen proto, že prezidentovo prostřední jméno zní Hussein a Mahmúd Ahmadínežád a spol. neopustí snahu dobrat se atomové bomby.

Obama je mimořádně talentovaný muž s kouzlem osobnosti, schopností inspirovat a rétorickým darem, který v nedávné paměti lze srovnat snad jen se schopnostmi Martina Luthera Kinga. Skvělá, strhující, nevídaná prezidentská kampaň do značné míry otestovala jeho kvality. Globální bazar musí přiznat, že před kampaní byl příznivcem Johna McCaina, což se datuje už k jeho první kandidatuře v roce 2000 a zůstává jeho obdivovatelem. V závěru kampaně, zejména v posledních osmi týdnech, však Globální bazar musel změnit názor a zařadit se – poněkud neoriginálně – do Obamova tábora (což oba muži právem netuší…).

Obama je však také nejméně zkušeným prezidentem v živé paměti – ještě před čtyřmi lety byl jen státním senátorem v Illinois a nepočítáme-li jeho brilantní, 22 měsíců trvající kampaň, zřejmě vůbec nejlepší v dějinách, nikdy nic opravdu neřídil. Jeho znalosti v zahraniční politice jsou teoretické, a to je ve světě strategie a diplomacie méně než polovina. Mnohé Obamovy impulzy v ekonomice jsou pak varovně levicové (volný obchod). A ve Washingtonu bude mít k ruce levicově-liberální Kongres s (po zásluze, avšak přece) zdecimovanou Republikánskou stranou, nic by tedy ony impulzy nemuselo brzdit.

Jenže: v Chicagu Obama slíbil, že bude k Američanům upřímný a, jak už řečeno, bude prezidentem všech. Už to by po osmi letech arogance tandemu Bush-Cheney, pro nějž byla stranická linie důležitější než fakta a loajalita důležitější než kompetentnost, byl pokrok. Může politik mluvit pravdu a zároveň si uchovat politickou podporu? Odpovědí budou následující čtyři roky vládnutí nového lídra svobodného světa. Jak se říká, uvidíme…

Autor přednáší na New York University v Praze, je členem představenstva Respekt Publishing a pracuje ve společnosti BAT v Hamburku.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].