Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Globální bazar Tomáše Klvani

Mířím do štábu McCaina

Mířím za velkou louži do volebního štábu amerického prezidentského kandidáta Johna McCaina v arizonském Phoenixu, kde budu sledovat jeden z největších karnevalových průvodů, co globální bazar nabízí.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Globální bazar Tomáše Klvani - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Fotografie: Globální bazar Tomáše Klvani - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Zdravím čtenáře,

a děkuji Respektu.cz za prostor ke glosování všeho velkého i malého, co náš barevný, karnevalový, leckdy absurdní a nikdy ne nudný svět nabízí. Když jsem přemýšlel, kdy a jak tento blog/neblog, zápisník/lodní deník či snad účetní knihu zasutou v rozhrkaném šuplíku na kraji globálního bazaru zahájit, věděl jsem nejdřív, o čem psát nechci: o české politice.

V nedávné minulosti jsem mohl během dvou relativně krátkých intervalů pracovat v zákulisí „velké“ politiky (čtenář odpustí, nic takového u nás pochopitelně není). Byla to cenná a smutná zkušenost.

Česká politika vypadá zevnitř ještě hůř než zvenčí. Je to programově a myšlenkově vyprázdněný prostor, na němž a z něhož se živí nadprůměrná koncentrace podprůměrných lidí – v blogu se smí mluvit normálně, takže řekněme rovnou: divných lidí. Výjimkám jistě čest. Kdybych začal českou politiku glosovat, snadno a po právu bych mohl být nařčen z osobní zaujatosti a neprávem i z vyřizování účtů. Jak bych ale mohl dokázat, že si účty nevyřizuju? Kdo by mi věřil?

Zkusím tedy dodržet své předsevzetí a o české politice a českých politicích veřejně nemluvit a nepsat. Uvidíme, jestli mi to vydrží, případně jak dlouho. Svět mimo českou politiku nabízí tolik cennějších podnětů k přemýšlení, smíchu i obyčejného mentálního spočinutí na věcech hezkých i hrozných, podstatnějších a obsažnějších.

BHO, či JSM?

A protože dnes, v pátek, mířím za velkou louži do volebního štábu amerického prezidentského kandidáta Johna McCaina v arizonském Phoenixu, kde budu sledovat jeden z největších karnevalových průvodů, co globální bazar nabízí, proč nezačít právě americkými volbami. Až do konce příštího týdne tedy budu věnovat pozornost hlavně americkým volbám, i když kdo ví, našinec je roztěkaný a má problémy s udržením pozornosti …

Ha – už slyším zčásti platnou námitku: opovrhuje českou politikou a přitom nám teď bude za „vzor“ klást americkou politiku, jakoby ona snad byla zalidněna jedním příkladem za druhým. Takže se pojďme s touto námitkou vyrovnat hned zkraje a čelně. Nemám o politikách (americké, izraelské, britské a jiných) iluze.

Politika podobně jako pop-průmysl přitahuje víc než jakákoliv jiná činnost velkou kvótu narcisů a s tím, jak do ní plyne víc a víc peněz, také zlodějů. To platí ve Washingtonu, Bangkoku, Kuala Lumpur i Pretorii. Zároveň nelze všechny házet do jednoho pytle, pytlů je víc a nejsou si rovny. Je rozdíl mezi korupcí v Moskvě a Washingtonu, Praze a Jeruzalémě. Když na korupci přijdete v Londýně, nehrozí vám kulka v zádech jako jinde, nehrozí, že ministr zvedne telefon a bude zastrašovat vyšetřovatele nebo soudce jako ještě jinde…

Americká politika je v posledních letech obviňována ze zkorumpovanosti a leccos na té kritice je. Právě byl z korupce usvědčen senátor z Aljašky Ted Stevens, čtyřiaosmdeásetiletý doyen Kapitolu, a v této chvíli ještě nerezignoval, ba se dokonce chystá v úterý pokoušet se o znovuzvolení. To je hodně „středoevropské“, že? Skandál lobbisty Jacka Abramoffa, který šel do vězení za podvádění svých klientů, přinesl na povrch hodně špíny.

Zároveň nelze popřít, že v americké (a britské, francouzské nebo indické) politice se probírají a propírají relevantní témata, která ovlivňují směřování světa. V Izraeli, kde jde o život, se řeší velké otázky vinny a neviny, identity naší civilizace, spravedlnosti a nároku na území dvou národů a sama tato diskuse je morálně obsažná a inspirující.

V Americe proti sobě teď stojí dva skvělí kandidáti, John McCainBarack Obama. Když říkám skvělí, nemyslím tím bezchybné supermany, mirky dušíny ani agenty 007 … Jejich volbu můžeme Američanům v dobrém závidět. Kdo vyhraje? Kdo je lepší a proč? Během následujících pár dnů bude příležitost se k těmto otázkám vracet z mnoha úhlů a pohledů.

Jisté je, že ve středu ráno bude mít Amerika zvoleného prezidenta, jenž se skutečným prezidentem stane v lednu, a tento muž bude mít před sebou předpoklad stát se přelomovou osobností přelomového historického momentu – ať už to bude BHO či JSM (Barack Hussain Obama, John Sidney McCain).

Autor přednáší na New York University v Praze, je členem představenstva Respekt Publishing a pracuje ve společnosti BAT v Hamburku.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].