Marek Hudema

Měl to být příklad evropské spolupráce, který vytře Američanům zrak. Koncern Airbus, a především jeho obří letoun Airbus A 380 ukazovaly slovy německého kancléře Schrödera, že „stará Evropa“ má stále ještě co nabídnout.

Jednání WTO skončila neúspěchem a téměř tři sta miliard dolarů vylétlo komínem. Svět váhá kudy dál.

Je jasné, že pokud je ropa neobnovitelná surovina, její cena bude vzrůstat a zásoby jednou dojdou. Je také jasné, že je nepříjemné být závislý na ropě, která pochází z nestabilních regionů.

O pomyslný titul „středoevropského tygra“ soutěží vícero zemí včetně Česka a Slovenska. Rozhodují ale trendy, nikoli momentální síla.

Únosy a první demokraticky zvolený parlament po občanské válce. Sebevražední atentátníci a nevídaně se šířící vzdělanost, stovky obětí bojů a nově postavené silnice. Afghánistán čtyři roky po porážce fundamentalistického Tálibánu.

Přesouváme se na internet, zavelel loni známý magnát Rupert Murdoch, šéf největšího mediálního impéria vlastnícího například britské Times či americký New York Post.

Sdružení obrany spotřebitelů (SOS), největší česká organizace hájící práva zákazníků, vyzvala minulý týden veřejnost, aby začala hromadně podávat žaloby na Československou obchodní banku. Poplatky za vedení účtů jsou u bankovních domů v Čechách vyšší než v západní Evropě, v české bance se platí za stejné služby víc než v její zahraniční centrále a banky u nás vyžadovaly občas i poplatky jinde nevídané – například za zrušení účtu.

Víte, že rčení „pivo je náš chléb“ platí asi pět tisíc let? Že na vzniku a dnešní podobě Spojených států se mnohem více než slavné Bostonské pití čaje podílel rum a whisky? Nebo že za rozšířením opia v moderní době stojí čaj? Tyhle a mnohé další informace se dají najít v knize Historie světa v šesti sklenicích z pera Toma Standage, editora britského týdeníku The Economist. Přitom nejde jen o nějakou slovní hříčku, ale seriózní převyprávění části dějin lidstva viděného přes šálky, půllitry a broušené sklenice plné piva, vína, destilátů, kávy, čaje a kokakoly.

Nejúspěšnější centrální bankéř světa, šéf Federálního rezervního systému (FED) Alan Greenspan, končí ve své funkci. Bezmála dvě dekády řídil americkou měnovou politiku a uchránil po tu dobu nejsilnější světovou ekonomiku od krizí. Nutno dodat, že s bravurou, kterou mu může většina jeho evropských kolegů závidět. Přitom se ale na rozdíl od nich neřídí žádnou teorií nebo přesně definovanými cíli. Nyní ho má nahradit oblíbenec prezidenta George Bushe Ben Bernanke. Jaké dědictví za sebou Greenspan zanechává a jaký bude jeho nástupce?

Zdá se, že na Viktora Koženého dosáhla spravedlnost. Nikoli ta česká, ale Spojených států. V tom, že Američané dosáhli aspoň částečného úspěchu a na Bahamách nyní rozhodují o vazbě pro „piráta z Prahy“, nehrál roli nějaký tlak světové velmoci. Šlo spíš o to, že jejich úředníci prostě jednali. Zatímco české protějšky se čtyři roky potýkaly s neschopností požádat ostrovní stát o vydání finančníka, který je v Česku stíhán za miliardové podvody.

Je to pozdrav ze starých časů privatizace, na které už pozvolna zapomínáme. Stojí na nich ale základy současné ekonomiky. Projevují se v nich zásadní praskliny, které musí řešit současná Paroubkova vláda. Řeč je o sedm let starém prodeji Investiční a Poštovní banky (IPB) japonské Nomuře. Kdyby jej rychle a řádně vyšetřila policie, která se jím zabývá už pět let, nemuselo by vůbec dojít k nynějším pro laika nesrozumitelným jednáním, v nichž může stát tratit miliardy korun.