Ekonom Jan Mládek nestihne vyléčit zemědělství, jeho volba ale ukazuje cestu.
Když ta zpráva před dvěma týdny zazněla, jako bychom ani nebyli v Česku, ale spíš na Novém Zélandu. Po třech nedůvěryhodných vyslancích agrární lobby zasedl v čele ministerstva zemědělství pragmatický ekonom Jan Mládek. Má málo času a těžké úkoly: zlepšit pověst skandálem zatíženého Pozemkového fondu, udělat pořádek při přidělování pozemků, získat zpět ztracený vliv státu v chemičce Setuza, zvládnout vyjednávání s Evropskou unií a českými zemědělci. Nečlen jeho domovské sociální demokracie by ještě dodal: oslabit vliv rozmazlených kolchoznických struktur.
Mládek patřil v druhé půlce osmdesátých let do okruhu mladých ekonomů (k ekonomii se dostal proto, že si „nebyl jist“, zda by měl studovat čistou matematiku) kolem Prognostického ústavu, kteří studovali západní ekonomické myšlení. „Tehdy viděl svět očima maďarských reformistů, byl to takový spíše středolevicový ekonom,“ vzpomíná dnes jeden z jeho bývalých kolegů Michal Mejstřík. Byl ovšem také členem KSČ, což nyní vysvětluje touhou po profesní kariéře. „Chtěl jsem být kandidátem věd,“ říká Mládek. Do jeho raného životopisu patří i drobné popotahování s policií za protistátní řeči a účast na demonstraci 17. listopadu 1989.
Po převratu zamířil Mládek na ministerstvo hospodářství jako poradce a později náměstek svého…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
