Je to jako na houpačce. Jeden den letí ceny benzinu nahoru, o týden později klesají. Jak je to možné? I nás zasáhla po řádění hurikánu Katrina ropná panika. Zničení rafinerií a přístavů v USA vedlo Američany k nákupu surovin v Evropě, evropští obchodníci se pod dojmem možného nedostatku začali předzásobovat a cena šla nahoru. A od ceny ropy na burze v Rotterdamu odvozují své ceny benzinu i české rafinerie. Po pár dnech se ale zjistilo, že nejde o takový problém, rafinerie v Mexickém zálivu se opravují a ceny opět spadly. Proč se ale nevrátily na původní úroveň nebo alespoň nesledují pokles cen ropy? Podle analytika Jana Procházky z firmy Cyrrus je to způsobeno maržemi pumpařů. Ti totiž loni díky cenové válce rozpoutané OMV snížili svůj rabat na naprosté minimum, a když se nyní naskytla možnost trhnout něco navíc, neodolali a ponechali ceny o trochu výše.
V hledáčku zájmu teoretických ekonomů je v poslední době kde co – od porodnosti po drogy. Nedávno zveřejněný článek mladého amerického badatele Stevena Levitta se zabývá ekonomií modifikace kokainu – cracku. Dochází k jednoznačnému závěru: crack už dávno není v USA tak nebezpečnou drogou, jako býval v osmdesátých letech, kdy se pro ni gangsteři neváhali vraždit. Proč? Devastující účinky cracku na organismus se staly natolik zřejmými, že klesla poptávka a zisk dealerů je tak nízký, že se už nevyplatí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
