Luboš Palata

Polsko společně se Slovenskem bojuje za Ukrajinu proti zbytku Evropy

Než za dva týdny odejde slovenská koruna definitivně z oběhu a ze světa, stihne se možná dotáhnout zpátky na jedna ku jedné k české.

Slovenská koruna před necelými šestnácti lety začínala vůči české v poměru jedna ku jedné, ale velmi brzy oslabila. Pro Čechy to byl hned o důvod víc pro dodatečné potvrzení správnosti rozdělení Československa. Jen v krátkém období postklausovské recese na přelomu roků 1996 a 1997 byla slovenská koruna silnější než česká, protože ekonomika mečiarovského Slovenska ještě dojížděla na dluh. Tuto epizodu si dodnes mnozí Slováci pamatují, zatímco je jen málo Čechů, kteří by si toho byť jen všimli.

Polsko čekají po dvou letech předčasné volby, které 21. října ukončí vládnutí Jarosława Kaczyńského a jeho Práva a spravedlnosti.

Polská politika se ponořila do další krize, předčasné volby ale hned tak nebudou.

Na Slovensku zní občas jako provokace i věta, jejímž obsahem není nic jiného než holý fakt.

V Berlíně je víc novinářů a policajtů než normálních lidí. Polovina centra je zavřená. Viděla jste ten mumraj u Braniborské brány?“ rozčiluje se důchodce na bleším trhu u Ostrova muzeí.

Co volby, to jiná zahraniční politika. V nových středoevropských demokraciích se po rozšíření NATO a Unie tento neblahý jev začíná rozmáhat. Česká republika má však ještě šanci mu vzdorovat.

Odchod ukrajinského ministra zahraničí to doložil i formálně: Janukovyč poráží reformátora a revolučního lídra Juščenka.

Ukazuje se, že slavné německé koncerny a špičky německých odborů jsou prolezlé korupcí.

Václav Klaus může být sám se sebou spokojen. Podařilo se mu zvrátit náladu a tón diskuse na nejdůležitější téma naší současnosti a budoucnosti - Evropskou unii. Otázkou zůstává, co s tím udělá nová vláda.

Majetkové žaloby vyhnanců Poláky naštvaly, Němci by to měli vzít vážně.

Také díky dosavadnímu kurzu koruny žije střední Evropa v nereálném světě.

Berlín bere své v lednu začínající předsednictví velice vážně a hodlá Evropskou unií skutečně pohnout kupředu.

Před patnácti lety zemřel kolaborant číslo jedna. Nechal po sobě výstrahu, která jen tak nezmizí.

Co schází Rusku k plnému statusu velmoci? Členství ve WTO. Na čem vázne i po dohodě Putina s Bushem? Na Gruzii. Tbilisi může svým vetem vzdorovat ruskému tlaku.

Některé návštěvy musí být dobré už jen tím, že se vůbec uskuteční. To se dá říci i o cestě polského premiéra Jaroslawa Kaczyńského do Berlína.

Jasné slovo k tomu, že přes spokojenost voličů i ekonomický růst se na Slovensku děje něco nedobrého, muselo přijít z Bruselu.

Rusko si našlo po Čečenech nového nepřítele, Gruzíny. Začal hon na lidi.

Polsko je nemocný muž střední Evropy. Nemoc nevypukla parlamentními a prezidentskými volbami před rokem, ale trvá nejméně poslední tři roky.

„Revoluce 2006“ rychle utichá. To však neznamená, že se nemůže opakovat, daleko rozsáhlejší a nebezpečnější.

Dobré vztahy se sousedním Německem se zdají v našich dobách téměř samozřejmostí. Ale není to tak úplně pravda.

Německý Grafenwöhr má vojenskou základnu o rozloze více než 220 kilometrů čtverečních už od začátku minulého století, kdy bylo Bavorsko ještě královstvím. Jak vypadá dnešní soužití?

Až na několik nevelkých novinových článků nevzbuzuje expozice, která představuje dvacáté století jako století vyhánění a exodů, žádný větší zájem ani žádnou slyšitelnou reakci českých politiků.

Jiří Paroubek - stejně jako loni Gerhard Schröder - prohlásil, že i po prohraných volbách bude premiérem. Zatímco v Německu bylo už po pár týdnech jasné, že vládu mít budou, v Česku po dvou měsících není jasné vůbec nic, snad jen předčasné volby.

Byla to poslední formalita, kterou si vláda dvojčat Kaczyńských nad Polskem musela ještě projít. Opoziční poslanci polského Sejmu štěkali sice až přes půlnoc, ale karavana polského kabinetu v čele s Jaroslawem Kaczyńským, kterého pár dní předtím jeho prezidentský bratr Lech pověřil sestavením vlády, dojela nakonec bez problémů do cíle.

Čtete noviny, abyste věděli, co se děje kolem vás? Jak ale poznat, co je v té změti každodenních událostí opravdu důležité?

Bratislavská vláda rekordně rychle vznikla, ale i narazila v Bruselu. Není divu. Parta složená ze Směru, mečiarovců a xenofobních národovců působí neevropsky.