Karolína Ryvolová

S boxerským trenérem o ztrácející se romské soudržnosti a o tom, že je třeba dávat šanci

Gejza Demeter

Praha viděla německou divadelní událost roku

Muzeum romské kultury oslavilo dvacetiny otevřením stálé expozice

Neveselý kabaret Národního divadla nejen o našem vztahu k Romům

V Brně se stalo něco, co by neměla překrýt ani smrt bin Ládina

Škoda že se hra o vztahu Čechů k Romům neodehrává v Novém Bydžově

Malé divadlo Viola přináší velkou lekci ze vzájemného porozumění

Díla nedoceněné malířky Romů Míly Doleželové
se dostávají k publiku

Rakouská Romka známá pod jménem Ceija Stojka, kterou v deseti letech s rodinou zavlekli do Osvětimi, přijela do Prahy pokřtít český překlad své vzpomínkové knihy Žijeme ve skrytu.

Co má společného televizní hlasatel, houslový virtuos a rychlonohá tanečnice? Otázka hodná peprné anekdoty s překvapivým vyústěním. V případě divadelní hry Cikánská suita uváděné v pražském Strašnickém divadle v režii Ivany Hessové však odpověď nepřekvapí.

Vojtěch Lavička hlasitě kritizoval návrh Jiřího Čunka roztřídit Romy do třech kategorií – lidé z nejnižší třídy by se podle něj měli přestěhovat do ubytoven s pevným dvaačtyřicetihodinovým režimem a s neustálým dohledem sociálních pracovníků.

Dva romány, které se nyní objevily téměř najednou, však v tomto směru překvapily. Ani Irena Eliášová (1953), ani Roman Erös (1963) nepocházejí z líhně kolem Hübschmannové. Oba jsou navíc debutanti, kteří dosud nepublikovali ani v časopisech.

V Museu Kampa probíhá něco zvláštního. Pod názvem Ztracený ráj/Paradise lost se tu připomíná čistě romský pavilon, který měl loni premiéru na bienále v Benátkách.

Když se v Česku vrací vězeň z výkonu trestu, obvykle si kromě šrámů na duši přináší i pár nových slov.

An accidental foreign tourist necessarily gets the impression that all Czechs as one start Christmas dinner with fish soup, going on to carp and potato salad. A schnitzel replacing the carp seems the utmost extravagance, and those who abide by tradition and fast enjoy a kuba made from groats and mushrooms. But the reality is not so drab.

O Vánocích mají Romové paradoxně daleko blíž ke křesťanské kultuře než Češi a i zde se projevuje známý fakt, že svou osobní identitu prožívají jako romskou, ale svou národní jako českou, chtělo by se říci staročeskou.

V našem romském umění právě dochází k velkému třesku.

Je neděle, budím se v pět ráno. Bez snídaně se řítím na pražské nádraží Florenc, abych stihla spoj do Brna.

Ladislava Gažiová (1981) prožila dětství ve Spišské Nové Vsi. Na základní škole hrála na bicí v několika místních skupinách, ale později si zvolila výtvarnou dráhu.

Ghetto no. 1 je název devadesátiminutového dokumentu o učebnicovém selhání sociálního inženýrství v mosteckém Chanově.

Pod titulem Paradise lost (Ztracený ráj) se romští umělci od června představí v samostatném pavilonu na letošním bienále v Benátkách.

Vydobyla si renomé jako malířka Romů, oživila zapomenuté umění nástěnné malby a přála si, aby se její domek v Telči posmrtně změnil ve stálou expozici celého jejího díla.

Hrdiny Gatlifovy hudební road movie Transylvania, která do našich kin vstoupila minulý týden, jsou vnitřní i skuteční exulanti, které potkáváme ve zlomovém okamžiku.

Film režiséra Pavla Marka Houslový rytíř, který měl premiéru minulý týden a v programech je vedený jako dokument o geniálním romském houslistovi Marku Balogovi. Spíš je to ale dokument o společném úsilí bílého režiséra a romského hrdiny proniknout pod popisnost klasických medailonků a odhalit něco podstatnějšího o romské povaze a myšlení.

Rakouský výtvarník Alfred Ullrich, který se specializuje na dekorativní, nevtíravé grafiky, právě vystavuje v Muzeu romské kultury v Brně.

Jedno z klíčových děl romské literatury Krajina zahalená dýmem maďarského spisovatele Menyherta Lakatose vychází v Česku s třicetiletým zpožděním.

Když v září minulého roku nenadále tragicky zahynula Milena Hübschmannová, mírnila smutek jediná útěcha: těsně před smrtí ještě stihla připravit k vydání své největší životní dílo, obsáhlou sbírku vzpomínek romských pamětníků ze Slovenska na strázně prožité za druhé světové války.

Otevření stálé expozice v brněnském Muzeu romské kultury asi nezní jako bůhvíjak vzrušující zpráva. Dokud si neuvědomíme, že jde o světový unikát.