Jak se žilo Romům před listopadem 1989? Komunistický režim jim nabízel sociální jistoty, zároveň se však snažil zlikvidovat jejich kulturu i národní cítění.
Že za komunistů bylo líp, si dnes myslí řada lidí, kteří po revoluci zaznamenali prudký sociální propad. Z nich jistě největší důvod ke stížnostem mají Romové. „Přece jen tehdy panovala větší jistota, naši lidé měli práci, pravidelný příjem a bydlení, ze kterého je nikdo nevyhazoval,“ říká spisovatel Andrej Giňa. Jenže Giňa také jedním dechem připomíná, že pod heslem „Zapojte se“ režim likvidoval v té době ještě živé a mnohotvárné kulturní bohatství Romů. A nejen to: pod pláštíkem pomoci zaostalejším spoluobčanům potichu probíhal pokus o genocidu.
Jak se režim s Romy (ne)vyrovnával, lze nyní zblízka poznat na výstavě mapující vznik a zánik Svazu Cikánů-Romů, unikátní romské organizace, která na konci šedesátých let spojila všechny české Romy pod jednou institucionální střechou. Od té doby už se nikdy nepodařilo, aby výrazně heterogenní romské společenství dokázalo vystupovat jednotně. Tehdejší komunisté sílu této jednoty vytušili a rychle zakročili.
Staré dobré časy
Stálé zaměstnání přinášelo řadu výhod: sídlištní byt jako klícku, před panelákem ojeté embéčko, podnikovou dovolenou na Slapech a večer pár piv v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
