Bohuslav Blažek

Musíme docílit toho, aby školství bylo pestré, abychom zlomili snahu starého režimu vymodelovat všechny lidi uniformně podle jednoho, do jisté míry pochybeného vzoru.

Představte si, že by vám váš partner v manželství řekl: "Miláčku, za 9 let se rozvedu." Byl by to asi docela účinný způsob, jak toho druhého dohnat k rychlému rozvodu.

Krátce po návratu ze své cesty do Kanady se český premiér Petr Pithart svěřil v rozhovoru jednomu novináři, jak ho tam trápili krajané.

Když se zažlutila pole kolem chalupy, kterou máme pronajatou na Miličínsku, řekl jsem si: krása.

Co všechno dobrého nám odepřeli, čemu jsme se vyhnuli sami - za posledních čtyřicet let i dříve. Pamětníci, kritičtí duchové i exulanti, pomozte nám identifikovat bílá místa naší kultury i civilizace.

Co všechno dobrého nám odepřeli, čemu jsme se vyhnuli sami - za posledních čtyřicet let i dříve. Pamětníci, kritičtí duchové i exulanti, pomozte nám identifikovat bílá místa naší kultury i civilizace.

Není tomu dlouho, co jsme se - v čísle 20 - ptali premiéra Petra Pitharta na "diskutabilní osobu" v jeho úřadu předsednictva vlády.

Soudruzi pojímali sami sebe jako jediné dospělé - čím výše postavený soudruh, tím dospělejší. A tak nás, snadno narušitelné dítky, chtěli uchránit před štvavou propagandou (ze západních deníků jsme směli číst Morning Star, L'Humanité nebo Volksstimme) stejně jako před nestydatými obrázky.

Za mimořádné ponižování lidské důstojnosti jsem vždycky považoval vybírání na známky Solidarity. Nikdo se nikdy neobtěžoval nás informovat, s kým že to máme být solidární.

V posledním Respektu byly věnovány dvě stránky monopolům a nezbytnosti oslabit jejich moc. Bohužel, mluvilo se pouze o monopolech a demonopolizaci v oblasti ekonomiky.

Kolik stagnujících družstev a nepoživatelných okresních plátků neslo název Budoucnost. Soudruzi snad opravdu upřímně věřili, že svírajíce v jedné ruce generální linii a v druhé sčot mají v rukou i budoucnost.

Knihtisk vyrval slovo Boží z rukou kléru, překlady Písma do národních jazyků znamenaly zásadní přelom ve vzdělanosti. Podobný skok přinesly i paperbacky.

Tento týden má plénum federálního parlamentu projednávat návrh usnesení, které zásadně hodnotí léta předchozí totalitní vlády. Autorem textu je poslanec PAVEL BRATINKA (ODA).

Pokusili jsme se udělat si přehled o nejdůležitějších bariérách, které se stavějí do cesty zahraničnímu kapitálu, a tento labyrint si přehledně roztřídit podle druhů překážek. Obvykle jich ovšem bývá několik pohromadě.

Úloha reklamy za tzv. socialismu stojí za zamyšlení. Vlastně se tím předstíralo, že stále ještě patříme do civilizace založené na obchodu. Přítel architekt před několika lety navrhl nábytek, který roste s dítětem.

Pražané už dlouhá léta trpí schizofrenií. Ve svém městě jen bydlí, žijí však povětšinou jinde, a tam o vše pečují. Také dýchat chodí jinam. Jen málokterý z nich vnímá, že jeho město je lepkavé od špíny a vzduch už tu není vzduchem.

V hospodářství založeném na myšlence, že zdrojem hodnoty je lidská práce, se cena výrobku kalkuluje ne podle poptávky, ani podle konkurence, ale podle toho, kolik se do něj vložilo námahy.

Co všechno dobrého nám odepřeli, čemu jsme se vyhnuli sami - za posledních čtyřicet let i dříve. Pamětníci, kritičtí duchové a exulanti, pomozte nám identifikovat bílá místa naší kultury a civilizace.

Ve 2.čísle Přítomnosti se Jan Hloušek ve dvou krátkých statích zastal Saddáma Husajna ve jménu dialektiky. "Troufám si dokonce říci, že se projevila jistá euforie z toho, že jsme konečně jednou na správné straně.

Ruština, donedávna chléb vezdejší našich školáků. Její místo zaujaly doposud zapuzované popelky angličtina, němčina a francouzština. Jakou jsme vlastně učinili s tímto jazykem zkušenost za ty milióny vyučovacích hodin?

Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o dlouho a pečlivě připravovaný postup bývalých funkcionářů a jejich přátel k moci, a to jak ve vedení akciových společností se zahraniční účastí, tak v hnutí za co největší Moravu.

Poslední velkou obětinu na oltář mýtu o svaté pravdě z centra lží přinesly Lidové noviny 23.února. Rozhovor Jany Šmídové a Jaroslava Veise s Jaromírem Sedlákem stojí za to si podrobněji rozebrat.

Každý příběh se dá vyprávět více způsoby. Vstup vojsk jako okupace nebo jako osvobození. Vznik akciové společnosti v lůně socialistického podniku jako jasnozřivé předjímání polistopadového vývoje nebo jako chytrá proměna vedoucích soudruhů v podnikatele na účet řádových zaměstnanců.

Na ministerstvu pro správu státního majetku a jeho privatizaci jsme požádali o pohled na odvrácenou stranu privatizace ing.Romana Češku.

Po Středočeském poledníku Expres povilo nakladatelství Práce další dítko. Jmenuje se Monitor, podtitul dostalo Hitparáda československého tisku, stojí 3,30 a, soudě podle jeho stupně vývoje, je silně nedonošené.

Když nějaká matka miluje své dítě způsobem, který ho zbavuje svobody, říká se tomu "opičí láska". Televizní pořady "Čtení pro tento den", vysílané v neděli v noci, jsou dokladem, že tento pojem má platnost daleko širší: tím nechutně hýčkaným děckem mohou být i disidentští literáti.

Čím se vyčleňujeme z Evropy? zeptali jsme se francouzského ekonoma ing.Jean-Luca Delpeuche, který u nás působí jako poradce federálního ministra hospodářství Vladimíra Dlouhého.