Partnerovy děti mě i po dvou letech soužití odmítají

Už téměř dva roky žiji s partnerem, který je rozvedený a má dvě děti ve věku 14 a 17 let. Náš vztah je velmi pěkný, rozumíme si a vidíme společnou budoucnost. Jedinou velkou překážkou jsou jeho děti, které mě od začátku odmítají. 

Nikdy jsem se nesnažila nahradit jejich mámu ani zasahovat do jejich vztahu s rodiči. Právě naopak, chtěla jsem být jen přátelská a postupně si s nimi vytvořit normální vztah. Zdá se však, že cokoli udělám, je špatně. Když se jich něco zeptám, často odpovídají jednoslovně nebo mě zcela ignorují. Když jim připravím oblíbené jídlo, ani nepoděkují. Pokud navrhnu společný výlet nebo aktivitu, okamžitě řeknou, že nemají zájem. 

Nepříjemné jsou také různé drobné situace. Například když přijdu do místnosti a pozdravím je, často mě nepozdraví. Když si povídají s otcem, přede mnou záměrně ztichnou nebo odejdou. Několikrát se stalo, že si ze mě ironicky utahovali, když jsem se snažila zapojit do rozhovoru. Nejvíce mě bolí, že i když se snažím být milá, setkávám se jen s chladem a s odmítáním. 

Můj partner tvrdí, že potřebují čas a že je to normální reakce po rozvodu rodičů. Já však začínám být unavená a smutná. Někdy mám pocit, že se už nemám víc snažit, protože každá moje iniciativa končí zklamáním. Pak si zase vyčítám, že pokud se stáhnu, vzdám se možnosti vybudovat si s nimi lepší vztah.