Cítím se lépe sama než ve vztahu, ale ve stáří na to prý doplatím

Je mi 34 let a už déle přemýšlím nad tím, jestli je se mnou něco v nepořádku, nebo jen žiji trochu jinak než většina lidí.

Nikdy jsem nebyla ten typ ženy, která potřebuje být stále ve vztahu. Měla jsem několik kratších známostí, jednou i vážnější vztah, ale vždy jsem po čase zjistila, že mi samostatný život vlastně vyhovuje víc. Ne proto, že bych muže neměla ráda nebo se bála závazku. Spíše si velmi cením svého klidu.

Jsem introvertka, mám ráda ticho, čtení, výlety, svou práci a několik blízkých přátel, se kterými se pravidelně setkávám. Nepotřebuji mít kolem sebe mnoho lidí a už vůbec nemám pocit, že bych byla nešťastná jen proto, že nemám partnera.

Samozřejmě, občas si řeknu, že by bylo hezké mít s kým jet na dovolenou nebo si večer popovídat. Ale když si představím každodenní soužití a jak dělám kompromisy, přizpůsobuji se druhému člověku a vzdávám se části svého prostoru, neláká mě ta představa natolik, abych si někoho za každou cenu hledala.