Překladatelé a tlumočníci jsou potřebnější než kdy jindy. Proč je teď „rušit“?

Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) 13. července oznámilo, že se bude rušit Ústav translatologie, jediné naše vysokoškolské pracoviště specializující se na překlad a tlumočení. Coby absolventka se nemohu ubránit obavám, že zrušení tohoto ústavu by mělo dalekosáhlejší důsledky, než jsme si vůbec schopni uvědomit.

Všudypřítomnost umělé inteligence může vést k dojmu, že překladatele a tlumočníky nepotřebujeme, ale opak je pravdou. Při překladu je umělá inteligence nepřesná a potřebuje lidskou kontrolu. Pro překlad uměleckých textů je dosud zcela nevyhovující, stejně jako pro tlumočení, kdy není schopna pracovat s tónem, intonací, ironií a jinými nuancemi, a rozhodně není schopna přetlumočit to, co bývá nejtěžší – vtip. 

Ústav se přesto má rušit, ačkoli se děkanka FF UK Eva Lehečková ve svém rozhovoru pro Radiožurnál dušuje, že nejde o zrušení, nýbrž „o změnu organizační struktury“. Ani ona, ani nikdo další ale není schopen popsat, jak taková změna bude vypadat. Plán „synergie“, tedy sloučení jednotlivých jazykových mutací pod jednotlivé filologie, nemá šanci obstát bez efektivního studijního plánu. Ten ale není připraven. 

Určitě se najdou předměty, které by prospěly studentům filologie i translatologie, ovšem nebere se v potaz, že oba obory vyžadují zcela jiný společný základ. Pro studenty translatologie jsou to například předměty typu dějiny překladu či úvod do tlumočnické notace, které by s nastávající „reorganizací“ s nejvyšší pravděpodobností zanikly, čímž by se budoucí překladatelé a tlumočníci připravili o důležité základy budoucí profese. Navíc filologie je zaměřená pouze na cizí jazyk a nezabývá se výukou češtiny, která je pro překlad a tlumočení klíčová.