Petr Bittner: Fotbalové pumpkin spice caramel latte

Na fotbale bývalo sympatické, že se v něm aspoň přibližně ví, kdy se hraje, kdy se odpočívá a kdo smí nastoupit. V současné Americe však zjevně nemá nic jisté ani nejslavnější sport planety. 

Poločasová přestávka finálového klání fotbalového šampionátu mezi Španělskem a Argentinou trvala oproti 15 minutám určeným pravidly rekordních 27 minut, aniž by FIFA předem zdůvodnila, proč je to u nejzásadnějšího zápasu turnaje nutné. Šéf fotbalové asociace se přidal k rostoucí řadě vlivných mužů, kteří udělají, co Donaldu Trumpovi na očích vidí – a ještě na něj mluví jako na pětileté dítě.

Nešlo přitom jen o natažení přestávky. Samotný fotbal byl na šampionátu překládán do místního jazyka, v němž žádná událost nesmí zůstat sama sebou, dokud nedostane větší kelímek, hektolitry sladidel, známou tvář a nekonečně příležitostí k monetizaci.

Kulatý míč tak mohl okusit, jak se asi musí cítit jeho šišatý protějšek za Atlantikem, který během zápasu prožije krátké úseky svého smyslu, aby po zbytek času nehybně přihlížel reklamám a celebritám. Pro tradiční fotbalové fanoušky bylo jen stěží pochopitelné, proč by si měli při tomto svátku protahovat čekání na nejlepšího fotbalistu dějin bizarním proslovem Toma Cruise. Za všechny se k poločasové show lakonicky vyjádřil někdejší slavný anglický útočník Wayne Rooney, který na otázku, co se mu líbilo nejvíc, odpověděl „Asi když to skončilo. Stálo to za h**no.“