Nečekaný rebel Petříček: Nejsem ničí prodloužená ruka

Ministr zahraničí Tomáš Petříček v pondělí ráno odlétá na dvouapůldenní návštěvu Ukrajiny. Z českých představitelů tam již dlouho nikdo nebyl, podle informací Respektu má pozvánku například premiér Andrej Babiš, ale zatím ji nevyužil. Cestu odkládal i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který dal před časem přednost návštěvě Ruska a schůzkám s lidmi ze sankčního seznamu Evropské unie a USA.

Na Ukrajině se neobjevil žádný ministr ani při nedávném připomenutí 85. výročí Stalinem řízeného hladomoru, při němž zemřely miliony Ukrajinců (pietní vzpomínky se zúčastnil jen místopředseda sněmovny za Piráty Vojtěch Pikal).

Ministr zahraničí mluví o své cestě jako o symbolické: chce dát podle svých slov přítomností na Východě najevo, že v Praze má Kyjev svého spojence. Svojí přítomností reaguje i na podzimní ruský výpad v Azovském moři, kdy Moskva zablokovala průplav pro ukrajinské lodě.

Kromě politických jednání v Kyjevě, kde má se setkat s prezidentem i premiérem, plánuje ministr strávit den u hranic Ukrajiny s Ruskem. Včetně návštěvy přístavního města Mariupol, které je stále pod částečnou blokádou Ruska. Chce se městem i projít a mluvit s místními lidmi.

„Je to politické gesto, chci si ale také udělat vlastní obraz o tom, jak to tam vypadá,“ řekl Petříček Respektu před odjezdem. „V českých médiích bývá Ukrajina vykreslována všemi možnými způsoby, samozřejmě tu máme spoustu snah o dezinformační vykreslení. Chci sám vidět, v jakém stavu se země nachází.“ Zároveň se ministr už několikrát nechal slyšet, že ze strany Ukrajiny je potřeba zintenzivnit reformní úsilí a že si „nemusíme nalhávat, že tam nebude problém s korupcí a právním státem.“

Vůči Rusku, které Ukrajinu napadlo, volí ministr tvrdý slovník. Za Petříčkova vedení Černínský palác opakovaně odsoudil Ruskem vedenou hybridní válku vůči Západu a stejně tak i pokračující okupaci Ukrajiny. Petříček se v minulosti Bruselu na okraj prosincového summitu NATO setkal na dvoustranné schůzce se svým ukrajinským protějškem Pavlem Klimkinem a po jejím skončení prohlásil, že Ukrajina potřebuje vědět, že Západ bere ruskou hrozbu vážně. „Ukrajinská bezpečnost je do značné míry i naše bezpečnost, je to země přímo sousedící s Evropskou unií,“ řekl tehdy.

Stále ještě čerstvého člena Babišovy vlády pozná na veřejnosti málokdo, ale mezi odborníky na zahraniční politiku se rychle stává rozpoznatelnou a čím dál viditelnější figurou. Mluví se o něm jako o jednom z mála současných ministrů, který svoji politiku staví na hodnotách a nebojí se kvůli nim jít do střetu. Petříček se zatím profiloval proevropsky a prozápadně, opakovaně se kvůli své politice dostal do střetu s vlivnými hráči jako je prezident Miloš Zeman.

O roli šéfa diplomacie Tomáš Petříček nikdy neusiloval, nepřipravoval se na ni a nikdy ho - jak říká - nenapadlo, že by tento post měl jednou zastávat právě on. „Nastupoval jsem sem jako náhradník, nikdo ode mě nic nečekal, polovina lidí si myslela, že budu něčí prodloužená ruka. Jenže tak to není, snažím se svoji práci dělat co nejlépe a tak, jak jsem přesvědčen, že je to správné,“ říká Petříček.

Obě Petříčkovy tváře, tu nenápadnou i tu „hodnotovou“, měl teď v lednu možnost zažít i čínský velvyslanec v Praze Čang Ťien-min. Ten, kdo viděl tiskovou konferenci po jednání obou mužů, mohl českého ministra snadno přehlédnout. Mluvil ve frázích, tiše a nezáživně. „Jsem rád, že tato schůzka proběhla v konstruktivním a věcném duchu. Probrali jsme řadu předem plánovaných témat i aktuální dění,“ řekl na krátkém brífinku ministr zahraničí.

Za zavřenými dveřmi se však odehrála jiná scéna. Jak Respekt zjistil z diplomatických zdrojů, ministr Petříček odmítl čínský tlak, čímž u svého partnera vzbudil nevoli a schůzka měla ke konstruktivnímu duchu dost daleko. Střet vyvolala skutečnost, že šéf české diplomacie před schůzkou nechtěl schválit předjednané společné prohlášení.  Mělo v něm stát, že technologie společnosti Huawei - které Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost označil riziko pro bezpečnost státu - jsou v pořádku.

Po přečtení ale Petříček dokument nepřijal s tím, že je jednostranný. Měl během schůzky vystupovat důrazně, dával najevo, že v některých tématech se s čínským zástupcem principiálně neshodne. Ale jakmile důležité jednání skončilo a čínský diplomat odjel z Černínského paláce, aniž by dosáhl svého cíle, Petříček již věci dál nešponoval a před novináře předstoupil s nekonfliktním prohlášením.