Evropa, která se hvězd dotýká. Jak se finská vláda snaží předvídat budoucnost
S finskou expertkou na foresight Jaanou Tapanainen-Thiess o tom, co čekat od příštích desetiletí i černých labutích na obzoru. Ptal se Štěpán Sedláček

Mluvíme spolu v kavárně v centru Prahy kousek od Černínského paláce, kde se účastníte konference Evropa jako úkol. Také jsme na dohled od Pražského hradu, který byl po staletí sídlem vládců českých zemí. Mýtickou zakladatelkou Prahy byla kněžna Libuše, která podle pověsti vystoupila na skalnatý výběžek nad Vltavou a z protějšího břehu věštila, že před sebou vidí město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká. Co vidíte vy jako expertka na předvídání budoucího vývoje, která spolu se svým týmem radí finské vládě, když se zamyslíte nad tím, co čeká Evropu v blízké budoucnosti?
No ráda bych řekla, že Evropa míří ke hvězdám ovšem stojí před množstvím nelehkých úkolů. Ale také je extrémně dobře vybavená k tomu, aby našla řešení, ať už jde o geopolitické nejistoty nebo environmentální krize. Ovšem čeká nás ještě hodně práce. To se týká například rozvoje technologií nebo otázky, jak v Evropské unii zvýšit růst. Ale řekla bych, že skutečně máme všechny součástky potřebné k tomu, abychom mířili ke hvězdám.


Foresight je disciplína, která se snaží předvídat nadcházející výzvy a příležitosti. Přijde mi, že v Česku není tak známá. Jestli to chápu správně tak nejde o nějaké spřádání futurologických snů a vizí. Na jaké otázky nám může pomoct najít odpovědi?
V zásadě se na to dá uplatnit jednoduchý způsob myšlení, který odráží citát někdejšího amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda. Ten jednou řekl - existují známé věci, o kterých víme, že je známe. Víme také, že existují známé neznámé; to znamená, že víme, že existují věci, které neznáme. Ale existují také neznámé neznámé - ty, o kterých ani nevíme, že je neznáme. V případě foresightu jsou těmito známými neznámými různé trendy a megatrendy, tedy hybné síly, které už dnes mají vliv na to, co se děje. Naše disciplína je pomáhá vidět v celkovém kontextu s provázanostmi mezi geopolitikou, ekonomikou, technologiemi, životním prostředím, společenskými změnami i legislativními faktory. Ale foresight nabízí také nástroje jak systematicky zohledňovat i neznámé, o kterých vůbec nevíme. To jsou ta velká překvapení a narušení, kterým se někdy říká černé labutě. V naší nové zprávě pro finskou vládu máme poprvé i nabídku těchto velkých neznámých, které by mohly mít masivní dopady.
To mě zajímá, ale povězte mi jaký rozdíl je mezi dobrým foresightem a analýzou běžného analytika, který se specializuje na nějaké odvětví?
Myslím, že je to právě důraz na budoucnost. Pokud se analýza příliš opírá o minulý vývoj, často nebere v úvahu nejistotu ohledně toho, kudy se věci mohou ubírat. A to se dostáváme k různým překvapením, které nás v budoucnu čekají...
Právě jste dočetli zkrácený přepis úvodní části interview. Více o tom, jak ve finské vládě sestavují výhledy budoucnosti i konkrétních výzvách, na které by se měli Evropané připravit, si můžete poslechnout v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt zde na webu či v podcastových aplikacích.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].