Touha platit daně

Třetí nejbohatší muž světa se podíval na své účty a zjistil, že ve své kanceláři platí s přehledem nejnižší daně právě on. Warren Buffett spočítal, že vloni státu odvedl necelých sedm milionů dolarů, což je jistě vysoká částka, která ale představuje jen 17,4 procenta jeho příjmů. Jeho dvacet nesrovnatelně chudších spolupracovníků státu odevzdalo mnohem větší podíl svých platů – v průměru 36 procent. „Kongres mě a mé přátele miliardáře rozmazloval příliš dlouho. Je načase, aby byla zátěž spravedlivě rozdělena,“ napsal v srpnu o svém rozčarování v The New York Times. Jen tak je prý možné snížit obrovské americké zadlužení.

Buffettův nápad se šíří mezi evropskými miliardáři. O vyšší daně požádalo několik německých velkopodnikatelů a skupina francouzských elit, včetně dědičky koncernu L´Oréal a špičkových manažerů automobilky PSA Peugeot Citroën, ropné společnosti Total a společnosti Société Générale. Jejich vláda už připravuje návrh, podle něhož Francouzi s ročním příjmem nad půl milionu eur budou platit speciální tříprocentní daň, a to do doby, než výše francouzského státního dluhu opět splní maastrichtská kritéria.

Vyšší zdanění bohatých je často odmítáno z ideologických pohnutek. Kritici v něm vidí nebezpečný přízrak rovnostářství a omezení svobod těch nejpodnikavějších. Nejpozději v době škrtů sociálních výdajů a vysokých státních dluhů je ale namístě tento mnohdy iracionální odpor přehodnotit.

Vyšší příspěvek nejbohatších příslušníků západních společností jistě nevyřeší problémy eura ani výzvy evropského sociálního modelu. Má ale jednak symbolickou hodnotu – odráží vůli té nejvyšší vrstvy převzít ve zlých časech větší část odpovědnosti za fungování společnosti, bez níž by ke svým majetkům nikdy nepřišli. Má ale také ekonomickou logiku. Obrací totiž trend minulých dvaceti let, kdy z různých reforem nejvíce těžili právě superbohatí. I v poměrně rovnostářském Německu příjmy nejbohatší desetiny obyvatel v letech 1999 až 2007 stouply o 14,5 procenta, zatímco příjmy chudších dvou třetin společnosti klesaly, u nejchudší desetiny o devět procent.