Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Ost-blog

Olympijské vášně

Můj kolega Marek Švehla mi v pátek ráno poté, co Demitra střelil vítězný gól slovenských hokejistů do ruské branky, napsal provokativní mail:

„Hossa, Demitra, Pálffy, Radivojevič, Stümpel, Meszáros – je tohle vůbec slovenský mužstvo?“

Už jsem mu chtěl štiplavě odepsat, že Jágr taky nezní zrovna libozvučně česky (na Slovensku se pod „jágerkou“ rozumí lovecká chajda a v nářečích přežívá spousta dalších pěkných slov německého původu), ale dobrá, uznávám, že ta jména znějí divně. Jenže jejich majitelé se hrdě hlásí k slovenské národnosti a takových exotických jmen je na Slovensku hodně – tato země po staletí s radostí přijímala nejrůznější přistěhovalce. Slovenský nacionalismus a etnické chápání národa přišlo až později. Dnes tento stát patří k nejuzavřenějším v Evropě a imigranti věru nemají lehký život.

Právě olympiáda ve Vancouveru však zajímavě otevřela téma přistěhovalců. Málokdo na Slovensku tušil, že nějaká Anastasie Kuzminová, původem Ruska, tady vůbec žije, ale jakmile vyhrála pro Slovensko v biatlonu už dvě medaile (zlatou a stříbrnou), všichni jsou nadšení, jak jsme vypekli Rusy, že jsme jí před pár lety dali slovenské občanství. A ona sama je šťastná také. Její slovenština sice není zdaleka dokonalá, ale slovenskou hymnu se prý naučila a říká o ní, že je „hezčí než ruská“. A vůbec, cítí se jako Slovenka, jsou prý tady „dobří lidé a nádherná příroda“ a když ji už Rusové nepokládali za perspektivní, teď ať litují.

Ale vzápětí se média začala zajímat o to, jak vlastně lze získat slovenské občanství. Kuzminová ho dostala na základě výjimky „za zásluhy“, jiní už takové štěstí neměli. Zákon je přísný, musíte mít na Slovensku osm let trvalý pobyt, komise vás bude zkoušet ze slovenštiny a ani tak nemáte nic jisté.

No a jako na potvoru přišla média s informací, že v roce 2006 dostal slovenské občanství jistý Srb Darko Šarič. Zajímavý je tím, že Srbové by ho rádi viděli v base, neboť ho považují za šéfa balkánské drogové mafie a jeho plantáže v Jižní Americe prý vydělávají miliardu eur ročně. Člověk si může lehce domyslet, že slovenské občanství dostal tento muž také „za zásluhy“.

Další rozruch způsobil bývalý slavný hokejista Peter Šťastný, když si postěžoval v deníku SME, že jeho syn Pavel nemohl na rozdíl od Kuzminové reprezentovat Slovensko a „všichni víme, proč asi“. Teď tedy hraje na olympiádě hokej za Američany a jeho otec otevřeně říká, že drží palce Američanům.

Za tímto trucem vůči slovenskému hokejovému týmu je poněkud složitá historie. Peter Šťastný je dnes europoslancem za opoziční SDKÚ a velmi tvrdým kritikem současné vlády, ale také hokejového svazu, který má pod palcem jeho úhlavní nepřítel Juraj Široký. Ten je údajně nejmocnějším byznysmenem na Slovensku a sponzorem vládní strany Smer, kromě toho má za sebou úspěšnou kariéru rezidenta StB ve Washingtonu. Šťastný kvůli němu vystoupil z hokejové síně slávy a na slovenský hokej zanevřel.

Na Slovensku je prostě olympiáda zajímavou studnicí vášní. A jak to občanství funguje! Sám jsem se přistihl, že Kuzminové fandím a že mě dojímá její zkomolená slovenština. A na zápas Česko-Slovensko jsem se raději nedíval.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].