Ikea index: nákupy v Polsku a kdo se má lépe

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

 V některých věcech už je Polsko napřed. Třeba pokud jde o katalog Ikey a barevné odstíny kuchyní. Řada Stensund s dvířky v zelenkavé barvě v menším Česku zkrátka není k mání. Je třeba pro ni vyrazit do Vratislavi – a uznejte, že kvůli tak hezké barvě cesta stojí za zvážení.

Zvlášť když se přidá informace, že ceny jinak identického zboží jsou u sousedů – jak jinak – viditelně nižší. Jedna kuchyňská sestava složená pro jednu normální životní situaci (tedy nikoli namátkově ani reprezentativně pro účely statistického šetření, ale prostě podle toho, co je do jedné vznikající české chalupy třeba) vyjde v Česku i se spotřebiči na 106 tisíc korun. V Polsku stojí totéž skoro o deset tisíc méně. Navíc za každých 500 utracených zlotých lze získat slevový kupón na dalších 50 zlotých, který lze uplatnit na většinu položek v seznamu. Což znamená další slevu.

Čím to je? Nadnárodní korporace obvykle takové rozdíly vysvětlují odlišnými nákupními preferencemi zákazníků v jednotlivých zemích. Něco se někde prodává lépe, jinde hůř, a tak se ceny liší. Některé jsou vyšší, jiné nižší, záleží na výběru, namátková srovnání jsou prý nepřesná. Pravdivější ale spíš bude vysvětlení, že Ikea jednoduše kopíruje dobře známé rozdíly v cenových hladinách a kupní síle – v Německu (kam by šlo pro zelenkavá dvířka vyjet také) by stejná sestava vyšla nikoli o deset tisíc levněji, ale o dvacet tisíc dráž.

Jinými slovy, Ikea v tom není sama, české cenovky jen víc vyniknou díky tomu, že visí u identického zboží. O kolik je v Polsku levněji, kdyby se vzaly dohromady úplně všechny obchody a služby? Podle Eurostatu je polská cenová hladina zhruba o čtvrtinu níž než česká. A rozdíl v posledních letech narostl, což je jen jiný pohled na zdejší vyšší inflaci a relativní chudnutí Čechů. Kvůli inflaci klesá i reálná úroveň zdejších mezd, a to jak v porovnání se zdejší historií, tak v porovnání s Polskem. To už zní znepokojivě a potvrzuje to i čerstvě aktualizovaná mzdová statistika OECD za loňský rok. „Polské nominální mzdy dlouho držely krok s inflací a ani teď jejich dynamika nikterak významně nezaostává. Právě výrazný pokles reálných mezd a s tím související pokles spotřeby je v Česku hlavním důvodem toho zaostávání oproti předcovidové úrovni,“ uvádí ekonom Komerční banky Martin Gürtler s tím, že Česko svou výchozí ekonomickou úroveň z roku 2019 jako jedna z mála zemí EU ještě nedohnalo, zatímco Polsko je v tomto srovnání jedním z evropských premiantů. A to se projevuje i v kupní síle mezd. Když se za české mzdy nakupuje v Polsku, Češi se mohou pořád ještě cítit jako ti bohatší. Ale bude-li vývoj posledních let pokračovat, možná se karta už brzy otočí a Poláci začnou jezdit pro kuchyně k nám (pokud se zároveň i zlepší výběr).

Na druhou stranu – abychom zas úplně nepodlehli dojmu, že sousedova tráva je vždy víc zelená. Česká ekonomika brzdí i vlastní vůlí kvůli dřívějšímu zvýšení úrokových sazeb a rozhozenému volebnímu cyklu, kdy zdejší vláda po volbách zkouší šetřit, zatímco polská před volbami naopak rozdává. Inflace – tedy nikoli výše cenové hladiny, ale míra meziročního zdražování – už je v Česku podle posledních letošních čísel dokonce nižší než v Polsku, což je vzhledem k jeho pověsti cenového ráje docela překvapivé. I rozpočtový schodek má být podle OECD letos v ekonomicky rádoby vzorném Polsku vyšší než v Česku. Růst ekonomiky OECD letos v Polsku čeká mírně vyšší, ale v podstatě jen o to, o kolik víc se Polsko zadlužuje.

Tak uvidíme, jak si kdo povede za rok, kdy už bude i v Polsku po volbách. Katalog Ikea napoví…

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter