Německo kýchá – jak to, že Česko nemá chřipku?

Česko je jen další spolková země Německa. Když Německo začne kýchat, Česko dostane chřipku. Těmito dvěma bonmoty tuzemští ekonomové poslední dvě desetiletí popisovali naši závislost na německé ekonomice. Jinými slovy, kondice Česka závisela na tom, jestli náš bohatší soused byl zrovna ve formě; a když tomu tak nebylo, měli jsme problémy i my. 

Nyní se ale děje něco nezvyklého: Německo se značně trápí, stagnuje, ale tuzemská ekonomika ve stejné chvíli roste meziročně o 2,5 procenta, což je solidní výsledek. Zvláště ve srovnání právě s Německem, u kterého se letos předpokládá, že skončí na hodnotě 0,1 procenta. 

Jedním z faktorů je klesající podíl vývozu zboží do Německa na celkovém českém exportu – za posledních 20 let se snížil z 35 na 29 procent. Jinými slovy, tato závislost se postupně snižuje, i když je stále vysoká. Pokud by tedy v Německu došlo k velkým či dlouhodobým otřesům, tak to pocítíme, neboť za Německo v některých případech není náhrada. „Do Německa totiž ČR vyváží významný podíl specifických meziproduktů, které nemají alternativní odbytiště,“ shrnují ekonomové z ČNB.

Druhý díl skládačky, že Česko roste docela slušným tempem, vězí ve spotřebě, tedy v utrácení peněz domácnostmi. To se v posledních letech moc nedělo, v době pandemie se úspory lidí výrazně zvýšily, a to nejen ze strachu o budoucnost, ale také kvůli významné daňové změně, jež se odehrála v roce 2020 – zrušení superhrubé mzdy. Čechům tak v peněženkách zůstalo každý rok o 100 miliard korun více.