Amerika se mění v černou díru, skrze kterou mohou lidé mizet v brutálních věznicích v zahraničí

Vážení čtenáři našeho pravidelného amerického newsletteru Americká krása,

upřímně řečeno, obraz Spojených států v uplynulých dnech opět pořádně potemněl. Na prvním místě je děsivý osud Kilmara Abrega Garcíi, čtyřiadvacetiletého muže deportovaného v březnu Trumpovým režimem do nechvalně proslulého salvadorského Střediska pro zadržování teroristů (CECOT), největší věznici v Latinské Americe s kapacitou 40 tisíc osob (o deportacích a souboji mezi vládou a soudy jsme více mluvili s hostující Andreou Procházkovou v tomto vydání našeho stejnojmenného podcastu). 

García byl podle administrativy členem zločineckého gangu. Toto prohlášení ale dávno neplatí, vláda přiznala, že se spletla a zatkla muže, který nikdy nebyl v Americe za nic trestán ani z ničeho obviněn. Vlastně se postupně ukazuje že situace je dost možná přesně opačná, než ji vláda původně líčila: Kilmar García nejenže není členem gangu, do Spojených států nelegálně uprchl před osmi lety ze strachu před zmíněnými zločinci. K jeho deportaci došlo bez řádného soudního slyšení a bez možnosti odvolání. 

Případ doputoval až k Nejvyššímu soudu, který navzdory převaze konzervativních a Trumpovi teoreticky nakloněných soudců hlasoval jednoznačně 9 : 0 pro to, aby vláda „zařídila“ jeho návrat do USA. Vláda odmítla. Prý nemusí a ani nemůže: García už je v rukou jiné země, kam nesahají ani pravomoci americké vlády ani Nejvyššího soudu. Salvadorský prezident Nayib Bukele pak prohlásil, že Garcíu nevydá. Neuvedl proč; jen si prý neumí představit, jak by ho proti vůli Američanů dostal zpět do Ameriky.