A třeba se dějiny nelámou
A jak pestří lidé byli pralidé
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tak co myslíte, jsme ve zlomovém okamžiku dějin, nebo ne? Na to není ani správná, ani špatná odpověď, dozvíme se to až časem, můžeme jen usuzovat a odhadovat. Úplně živě si pamatuji moment, kdy v roce 2014 Angela Merkel, tehdy německá kancléřka, s nefalšovaným zoufalstvím a možná i pláčem v hlase ohlašovala ve veřejném projevu, že vzhledem k nátuře Ruska je velká evropská válka nevyhnutelná a začne každou chvílí. V ten moment to skutečně působilo, že je se vším konec. Seděl jsem zrovna na autobusovém nádraží v ukrajinském Mariupolu a při pohledu na mapu mi bylo jasné, že jsem namydlenej.
Nebyla to tehdy pravda, bez ohledu na to, jak svět vypadá dnes. Žádné nenávratno a nevyhnutelno se nekonalo, konala se jen krize, která nám Evropanům dala dobrých osm let na přípravu (pravděpodobně jsme je nevyužili dobře). Je možné, že teď už se fatální události odvíjí, ale vůbec není vyloučené, že s odstupem půl roku se nám dnešní sentiment bude zdát mírně hysterický a krátkozraký.
O krizi kolem Grónska, domovském sklouznutí Ameriky k násilnému fašizování a k neschopnosti současného českého politického vedení, neschopnosti intelektuální i morální, situaci porozumět, ale samozřejmě píšeme horem dolem - je to koneckonců náš úkol směrem k vám.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
