Jiří Paroubek včera rozhovorem pro Lidové noviny obnovil komunikaci se „štvavými“ médii – a hned si naběhl.
V interview totiž přirovnal situaci sociální demokracie se situací, v níž byli němečtí Židé za tzv. křišťálové noci na podzim 1938. „Já bych tu použil slova jednoho levicového novináře, který dal krásný příměr z křišťálové noci: Vida ho, Žida, on se ještě brání, kope kolem sebe,“ řekl šéf ČSSD. „V té pozici toho Žida jsme my. Vy na nás takovýmhle způsobem útočíte a my se bráníme.“
Je pochopitelné, že sociální demokraté jsou znepokojeni násilím, které se na jejich mítincích objevilo a které bylo v jednom případě směřováno přímo proti jejich vrcholnému představiteli. Jenže srovnávat jeden zapálený stánek, jedny letící utopence a jednu facku (s připomínkou, že vše je odsouzeníhodné a nepřijatelné) s brutálním pogromem židovského obyvatelstva, při němž zemřela téměř stovka lidí, téměř 30 tisíc jich bylo posláno do koncentračních táborů a další desetitisíce přišly o své domovy či obchody, je jednoduše nepřijatelné a skandální. Pro osvěžení historie více na Wikipedii (en.wikipedia.org/wiki/Kristallnacht - česky zde).
A nelze se s tím vypořádat námitkou, že šlo o metaforu, kterou je nutné brát s nadsázkou. Takto lze pohlížet na abstraktní přirovnání typu „nastane armagedon“ (mimochodem Jiří Paroubek má vlastní verzi – není třeba se obávat, že za vlády ČSSD „nastane nějaký avatar“), za nimiž se neskrývají konkrétní lidské osudy. Příměry z nacistické éry jsou nejen nevkusné (a minimálně v evropské politice zcela nevídané), ale hlavně neuctivé k tragédiím, jež označují.
Což vede k otázce, nad níž autorka sloupku už delší dobu dumá – kde se bere posedlost tuzemských politiků pomáhat si termíny z nacistické éry? Paroubkova „křišťálová noc“ je jen posledním příkladem z dlouhé řady, do níž poctivě přispíval zejména ex-předseda ODS Mirek Topolánek (sliby ČSSD coby osvětimská lež atd.) Takže pánové – proč to děláte?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
